Statisíce za dětské hokejisty. Rodiče kritizují výchovné, svaz ho obhajuje
Praha – Aféra údajné korupce kolem bývalého reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičky odstartovala vlnu zájmu o to, jak vlastně funguje systém mládežnického hokeje. A postupně se množí informace o tom, co mnozí tušili. Podhoubí českého hokeje z velké části funguje na pochybných a nepřehledných principech, kterým nahrává zejména systém takzvaného výchovného. Dle něj je mladý hokejista v podstatě majetkem klubu. Což může být v případě neshod rodičů s jeho vedením pořádný problém.
Petr Krejčiřík momentálně splácí osmisettisícový dluh. Jeho čtrnáctiletý syn Vojtěch totiž chtěl přestoupit z domovského klubu HC Olomouc do Zlína. Jenže vedení olomouckého hokeje si za jeho přestup řeklo o více než 600 tisíc korun. Argumentovalo tím, že syn za asistence rodičů podepsal v Olomouci profesionální smlouvu.
"V okamžiku, kdy odehrál několik zápasů za mladší dorost, za mnou přišel šéftrenér mládeže a řekl, že mám jít za vedením klubu, že mladý musí podepsat smlouvu, jinak prostě nebude hrát, protože tu soutěž mohou hrát pouze hráči, kteří mají nějakou smlouvu," přibližuje začátek problémů Krejčiřík. Když však chtěl syn přestoupit do jiného klubu, musel se vyplatit. "My jsme si museli půjčit po rodině, v bance, dnes je z toho dalších padesát tisíc na úrocích."
Celou praxi umožňuje systém takzvaného výchovného. Mladý hokejista se po registraci stává majetkem klubu, ten pak při jeho přestupu může požadovat peníze, které podle svého názoru do hráče investoval. Pokud není celek, do nějž hráč přestupuje, ochoten zaplatit, přicházejí na řadu rodiče. A ti v zájmu dítěte mnohdy požadovanou sumu uhradí. V opačném případě hrozí, že do ukončení sporu mezi rodiči a klubem nebude mladý hokejista hrát. V krajním případě s hokejem skončí, což se občas děje.
"Dotace na výchovu od města, od státu, od sponzorů je dostatečně veliká. Navíc si rodiče platí za účast na tréninku. A když k tomu připočteme ještě výstroj, rodiče do hokejového byznysu vkládají obrovské peníze," říká hlasitý kritik současných poměrů a bývalý hokejista a trenér Luděk Bukač.
Kdybych nezaplatil, syn už skončil s hokejem
Předseda Českého svazu ledního hokeje však klubům prostředky vydané na výchovu hráčů přiznává. A prý nejsou malé. "V extralize je podíl klubu na výchově mládeže 49 procent, což je obrovské číslo. Neodpovídá to tomu, co je někdy prezentováno, že vše je pokryto z peněz veřejných," kontruje Král. Výchovného se zastává i jednatel Dukly Jihlava Bedřich Ščerban. "I já jsem se potkal s výchovným, i za mě musel klub zaplatit výchovné. Tak jako za všechno, za všechny. I hráči jako Jarda Jágr, Martin Straka, Jirka Dopita vyrostli v systému, kde bylo nastaveno výchovné," vyjmenovává.
Protože se Petr Krejčiřík nehodlal s částkou vyplacenou za syna smířit, obrátil se na Český svaz ledního hokeje. A když neuspěl tady, obrátil se na Okresní soud v Olomouci. Ten ale dal za pravdu hokejovému týmu a Krejčiříkovi naskočila povinnost zaplatit 115 tisíc za soudní výlohy. Otec se nehodlá vzdát ani po rozsudku. "My prostě musíme ukázat znovu na to, co se tady stalo, na nemravné obohacení klubu. Kdybychom ty peníze nedali, tak kluk už dávno skončil s hokejem," dodává Krejčiřík.
