Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
V šachu

Stadionová gastronomie po česku

Jít na hokej a nedat si u stánku pivko a klobásku, to je jako skočit nahý do kaktusového pole – nebo nějaký jiný nesmysl podobného rázu. Zkrátka a dobře odér několikrát přepalovaného tuku či vůně opalujících se uzenářských výrobků na grilu je neodmyslitelná součást české hokejové kultury. Ale nejsou to jen klobásky, jejichž aroma zaplavuje někde vnitřní prostory stadionu (jako třeba v holešovické sparťansko-lví Tipsport Areně), jinde se jejich lákavá a chuťové buňky dráždící vůně line po celém obvodu zimního kolbiště.

Jiří Hölzel
zdroj: Zora Zubalíková autor: Vojta Rejl

Tak třeba Plzeň. Když dorazíte k hlavnímu vchodu, tak vlevo od něho, v takovém zapomenutém průchodu, dalo by se říci, je nenápadný dvojgril a na něm se vyhřívají dozlatova pečené krkovičky. Neexistuje přenos, abych se do těchto míst nevypravil. A nejsem jediný. Když dorazím na místo zhruba hodinu před zápasem, nemá ani cenu brát za kliku u přenosového vozu, protože tam stejně nikoho nenajdu. Všichni mají totiž tou dobou úplně jiné starosti: aby se co nejméně zamastili a aby jim hořčice z chleba, na němž je pohodlně uložen ten skvost z grilu, nepotřísnila šat. To je prostě plzeňský rituál.

Cesta do Třince je sice nejdelší, zato však nejméně pohodlná… Nicméně i tam mají jednu specialitku. Bramboráky. Takže když už valíte na otočku přes 400 kilometrů, alespoň si před výkonem pořádně zamastíte patro a slůvka komentáře z vás pak kloužou jako po drátkách. (Občas bohužel nejen slůvka…) Pamatuji si, že někdy před šesti sedmi lety byla intenzita přepáleného tuku uvnitř Werk Areny tak vysoká, že mlha a odér téměř znemožňovaly pohyb po ledě, takže stánky byly z ochozů vykázány před dosluhující stadion. A tam do dneška vytvářejí pravou předzápasovou atmosféru.

Další štací, kam stojí za to jet hladový, je Litvínov. Myslím, že tamní zakroucené uzenářské skvosty jsou pověstné. Navíc prostor před stadionem Ivana Hlinky je poměrně malý, sevřený mezi zástavbou, takže dopad klobásových "zplodin" je o to intenzivnější. Tam si prostě nelze nedat.

Občerstvení podobného rázu – pouze s jemnými nuancemi – najdete v podstatě kdekoliv na české hokejové mapě. Výjimkou jsou moderní arény, kde se po americkém vzoru nabízejí – jak to napsat slušně – no prostě blafy. Největší a nejdražší blafárnou je O2 arena, ale ta má těch záporů mnohem víc a mnohem závažnějších, než je absence grilovaných klobásek a jemně okoralých chlebů…

Sportu zdar a klobáskám zvlášť!

Zdroj
ČT24

Hlavní zprávy

Nejčtenější články