Kanadský pohár 1984: Domácí odčinění ostudy a československé trápení
Na třetí ročník Kanadského poháru nemohou vzpomínat tehdejší hráči československé reprezentace jako na úspěšný. Tým vedený koučem Luďkem Bukačem získal pouhý bod a s turnajem se loučil už po základní části bez výhry. Porážku 1:8 od Sovětského svazu z roku 1981 naopak odčinil nadupaný výběr Kanady a trofej nakonec zůstala v zemi jarovového listu.
Gólové trápení. Tak by se dala shrnout prezentace československého týmu na turnaji, který se konal v sedmi různých městech Severní Ameriky. Vstřelených deset branek nepřineslo nic víc než jednu remízu a čtyři prohry. Přitom jel na turnaj povzbuzen stříbrem ze zimních olympijských her v Sarajevu (mistrovství světa se nekonalo).
Na Kanadském poháru 1984 se představil třeba Dominik Hašek, který se už podíval o rok dříve na mistrovství světa a kryl záda Jaromíru Šindelovi (a bylo z toho také stříbro). Bukač vzal rovněž mimo jiné Antonína Stavjaňu, Jiřího Hrdinu, Vladimíra Růžičku či Petra Klímu.
Ani to ale nestačilo. Národní tým hned v úvodní prověrce v Montrealu při střelách 20:22 podlehl Sovětskému svazu 0:3, když skórovali Krutov, Varnakov a Skvorcov. Čechoslováci si tak chtěli vylepšit reputaci s reprezentací NSR, která se na turnaj dostala poprvé na úkor Finů. Jenže národní tým dosáhl pouze na bod za překvapivou remízu 4:4, i když soupeře přestřílela 41:20.
Přitom Němci vedli po první třetině 3:0 a Bukačovi hoši měli co dohánět. Na druhé brance se asistencí podílel i Hašek, který byl nucen nahradit děravého Šindela.
Před Bukačem a druhým trenérem Stanislavem Neveselým byly ještě tři duely, kde mohli zvrátit fiasko. Systém každý s každým byl neúprosný: nejdříve utkání se Spojenými státy, pak domácí Kanadou a na závěr se Švédskem. Nelehký počinek.
Poslední dva si to poté rozdali o vítěze a vzhledem k tomu, že oba týmy měly v kádru velmi zvučná jména, musela při československém nároďáku stát i nutná porce štěstí. Což se ovšem nestalo.
USA sice vedly díky brance Brotena, ale Lukáč dokázal v utkaní hraném v Buffalu srovnat. Jenže Lawton pak přidal dva góly a opět Lukáč už dokázal za asistence Musila a Svozila čtyři minuty před koncem pouze snížit.
Kanaďanům do branky padlo téměř vše, po první třetině vedli už 4:0. Ten čtvrtý byla práce Messiera, jemuž nahrával Bourque. V utkání se blýskli i tehdejší hlavní hvězda Edmotonu Gretzky, Peter Štastný, který už měl tehdy kanadské občanství, na turnaji úřadoval i Coffey, Yzerman či gólman Fuhr. Drtivé komando zvítězilo 7:2.
Ani se Švédy nemělo mužstvo ČSSR lehkou práci. Zásluhou Liby a Kameše sice vedlo po první třetině 2:0, jenže tým Tommyho Sandlina a Curta Lindströma zvládl pohodově otočit na 4:2. Aby také ne, když se v kádru blýskala jména jako Näslund, Loob či Patrik Sundström.
Československo si tak chtělo o rok později spravit alespoň chuť na mistrovství světa v Praze. Parádní zlato bralo na úkor Kanady, resp. Sovětského svazu.
Ale zpět do zámoří, protože po tabulce základní části bylo jasno – s turnajem se rozloučily týmy NSR a ČSSR, které měly shodně po bodu. Do semifinále tak nakonec šlo ze třetího místa Švédsko, které si pohrálo s druhým USA vysoko 9:2 a Kanada musela vydřít výhru 3:2 nad Sovětským svazem až v prodloužení.
Finále hrané na dva vítězné zápasy vyznělo lépe pro domácí. V prvním utkání zvítězili 5:2. O dva góly Švédů, kteří se do závěrečného boje dostali na Kanadském poháru vůbec poprvé, se postarali Loob a Steen.
Druhý souboj měl větší grády. Kanada totiž pod taktovkou legendárního kouče Glena Sathera po první třetině vedla s krásným náskokem 5:1, mimo jiné zásluhou Messiera či Coffeyho. Ale Švédům se povedlo snížit na pouhý gól a výsledkem byl konečný stav 6:5. Gretzky a spol. se mohli radovat z uhájení cti.