BLOG Dariny Vymětalíkové: Od hokeje na baseball
Jsem v Torontu už třináct dní a neviděla jsem nic jiného než halu. Zakazuju si podívat se alespoň na Wikipedii, protože bych zjistila, jak krásné je to město, a to by mě akorát štvalo. Jen ta CN Tower se nedá přehlédnout, když přijíždíme do Air Canada Centre. Ale mám naději, že ve středu stihneme alespoň ji (a pracovně taky Hockey Hall of Fame).
V pondělí byl takzvaně volný den. Od rána na trénincích, po nich naháníme hráče, poté stříháme. Jeden příspěvek do Branek, bodů, vteřin, pak druhý příspěvek do BBV, polední zprávy, večerní zprávy a reportáže do prvního finále. V 18 hodin odsedlám úplně vyšťaveného kameramana a střihače v jedné osobě, který už nemá sílu ani na těch pár hrstí ovsa, a já pokračuju do Rogers Centre. Vida, to už je posun, byť jen dvě křižovatky a pár set metrů od Air Canada Centre. Blue Jays versus Yankees a můj první zápas Major League Baseball v životě. Připojují se Robert Záruba a Martin Hosták. Druhý jmenovaný viděl naživo už jeden zápas ve Philly, padlo tam podle něj "málo gólů" a celkově to byla nuda. Martin Hosták brblá.
Začínáme. První směna, první nadhoz, první odpal a první bod. Pak nadhazovač Yankees trefí domácího borce do zad. Na plochu vyběhnou oba dagauty a pořadatelé mají co dělat, aby týmy od sebe odtrhli. Martin Hosták kulí oči a my s ním.
Druhá směna, druhý bod, druhý sestřelený pálkař nadhozem a tentokrát už strkanice solidní. Teď už oddělují týmy i policisté. Na straně Yankees střídání muže na kopečku a taky vyloučený manažer. (Že by to byla taktika, kterou předal svému mužstvu schválně?) Brblání Martina Hostáka slábne.
A pak už to jede. Nadhazovači Yankees se střídají jako na orloji. Ten domácí drží pálkaře soupeře až do šesté směny. Následují mexické vlny vyprodaného Rogers Centra, homeruny, zvraty, coach’s challenge, vtipný doprovodný program. Martin Hosták začíná vypadat spokojeně.
Ale to začíná naopak brblat Robert. Nadhazovač Blue Jays je už unavený, pálkaři už mu začínají trefovat odpaly. Zatím sice domácí zvládají se štěstím outy ze vzduchu, ale už je tam kontakt, a to je předzvěst průšvihu. Proč ho nevyndají, ptá se Robert dokola. A je to tady, stačí jeden jediný povedený odpal do slábnoucího nadhozu, a je otočeno. Z vedení 3:1 je to během chvilky 3:7. Martin Hosták se usmívá.
Blue Jays se po počátečním šoku jakžtakž stabilizují a Yankees zase doplácí na to, že už vystřídali moc nadhazovačů. Na řadě už jsou méně zkušení borci a těm zase kontaktují odpaly domácí hráči. Dohrávka deváté směny, všechny mety zaplněné, stačil by jeden povedený švih a je to zase úplně jinak. Ale Yankees to s odřenými úplně všemi částmi těla dotáhnou do konce. Martin Hosták říká, že takhle by ten baseball teda šel.
Teď ještě aby bylo stejné drama i finále Světového poháru. Tým Kanady tu ještě vlastně ani moc neukázal. On totiž zatím nemusel. Tak snad tento týden? To by byl Martin Hosták ještě radši.
