Sekáč viděl osobně dceru až týden po narození. Rusko je v tomto svoje, musím to brát, říká
Narození dcery a zápasový zápřah v Rusku. Zajímavé poslední dny prožil nyní reprezentační hokejista Jiří Sekáč. Původně se chtěl z účasti na hokejovém Channel One Cupu omluvit, ale díky dřívějšímu narození Sofie mu ani druhá reprezentační akce v sezoně neunikne.
Naopak i díky srazu národního týmu v Praze má Sekáč možnost vidět rodinu více, než kdyby zůstal v Kazani. V Rusku je už delší dobu sám. "Měl jsem teď dobré období, jak po osobní stránce, tak po hokejové. Góly mi tam padají a já jen doufám, že se to konečně přesune i do nároďáku," řekl Sekáč.
Ještě v pondělí večer pomohl Kazani dvěma góly k výhře 3:1 na ledě Dinama Riga a v úterý dopoledne už trénoval v Praze. Mezi dvěma tréninky spěchal za přítelkyní a dvoutýdenní dcerou, večer měl v plánu další návštěvu. "Měli jsme termín kolem začátku prosince, ale narodila se už ke konci listopadu. Takže už jsem pauzu v reprezentaci nepotřeboval. Jsem teď aspoň dvakrát doma a malou vidím víc. Já bych stejně nedostal delší volno, tak na den nebo dva, zase bych jel zpátky. To vyjde nastejno a ještě si zahraju dobrý hokej," podotkl Sekáč.
Roli otce začne více pociťovat až později. "Pro mě to zatím až taková změna není. Jsem v Rusku, přítelkyně je tady doma s malou, takže dře ona a já se furt starám spíš o hokej. Samozřejmě, když přijedu domů, tak ji strašně rád vidím, ale je to málo času," prohlásil.
Osobně viděl dceru až týden po narození. "Bylo to den před tím, než jsme hráli s Jekatěrinburgem. Druhý den jsem hrál zápas a pak jsme jeli domů, kde byly další tři zápasy. Pak teprve jsem dostal čtyřiadvacet hodin volno a dostal se na otočku domů. Déle mi nedovolili," popsal Sekáč.
Jinak byl v kontaktu jen na dálku. "Není to ono, než když si ji člověk může pochovat. To pak bylo něco úžasného, moc jsem si to užil. Je to něco jiného, než když ji člověk vidí na fotkách a na FaceTimu. Díky tomu jsem ji viděl hned po porodu, ale samozřejmě jsem neotravoval dlouho. Přítelkyně měla strašně dlouhý porod a byla vyčerpaná," doplnil Sekáč.
Přímo u porodu by zřejmě neasistoval, ani kdyby nemusel zůstat v Rusku. "Některá ženská to může chtít, některá ne. Já si myslím, že by to zrovna přítelkyně nechtěla, je trošku stydlivější a asi bych ji spíš stresoval."
Výběr jmen si s přítelkyní rozdělili a chtěli se nechat překvapit, jestli budou mít dceru, či syna. "Já měl vybrané jméno pro kluka a přítelkyně Sofii. Nechtěli jsme vědět, co to bude. Ale asi v sedmém měsíci se paní doktorka v Rusku prokecla. Říkal jsem jí pořád, že to nechceme vědět, ale jak tam jednou jezdila s ultrazvukem, tak říká: 'Holčička....' a pak se chytla za pusu. Tak říkám: 'No, děkujeme,'" líčil Sekáč.
Sám ve svých přáních nijak nepreferoval případného následovníka v hokejové kariéře. "To je úplně buřt, jestli je to holčička nebo kluk. Holčička je možná lepší, bude se ke mně lísat. Kluk by mě měl asi pak slušně na párku, ti jsou spíš k mamkám," smál se Sekáč. Hokejistku by nechtěl. "Nemyslím, že hokej není pro ženský, to je každého věc, ale já bych nechtěl mít doma takovou nějakou bijkyni."
Po Channel One Cupu zůstane v Rusku a rodinu neuvidí ani na Vánoce. "Hrajeme hned druhý den po turnaji. Na Vánoce taky. Já to zase neprožívám, že zrovna na Vánoce bych ji musel vidět. Je pravda, že třeba přítelkyně asi jo. Teď to tak je, Rusko v tom je svoje a člověk to musí brát. Asi by měla být rodina spolu, ale takových let, co budeme spolu, ještě zažijeme dost," uvedl šestadvacetiletý útočník.
Do Ruska za ním přítelkyně s dcerou přiletí, až si vyřídí vše potřebné. "Jsou to různá očkování, pas a víza. Asi si chvíli ještě počkám, než dorazí," řekl Sekáč, který ale sám v Kazani nebývá. "Za mnou furt někdo jezdí. Byl tam Ondra Pavelec s kamarády a taky táta a máma. Všichni se tam tak nějak točí, takže sám tam nejsem skoro nikdy," řekl Sekáč.
Jako čerstvý otec si přenastavil životní priority. "Hokej už pro mě není na prvním místě, už je to rodina. Není to jen o mně, musím se starat i o někoho jiného," uvedl Sekáč, který letos získal s Kazaní Gagarinův pohár a s 31 body za 16 tref a 15 asistencí z 38 zápasů má zaděláno na životní sezonu. "Nevím, čím to je. Mám taky už svůj věk, pohodu, klid, na nic nemyslím, nic extra neřeším, prostě jdu hrát."
Rád by střeleckou formu ukázal i v reprezentaci, kde se zatím za 44 utkání trefil třikrát. "Na to asi recept není. Jen zůstat v pohodě a věřit, že se to prolomí a nebude to začarovaný kruh. Teď hraju s Jiřinou (Jiřím Novotným), tak možná se už trefím," věří v úspěšnou souhru s bývalým spoluhráčem ze Lva Praha.
