Růžička: Ručinský může být pro reprezentaci velkým přínosem
Český hokej čeká poslední reprezentační přestávka před domácím mistrovstvím světa. A podoba českého národního týmu se pomalu začíná blížit té, kterou by fanoušci mohli vidět v Praze. Na dvojzápas proti Rusku, který se odehraje příští týden, byl přitom povolán po devíti letech i Martin Ručinský, od něhož si Vladimír Růžička slibuje velký přínos v kabině.
Výběr Martina Ručinského, jehož Litvínov v letošní sezoně září a stále se drží na druhém místě v tabulce extraligy, byl pro mnohé překvapivý. V jistém smyslu by třiačtyřicetiletý útočník mohl být v podobné roli jako Vladimír Růžička před turnajem v Naganu – tehdy pětatřicetiletý kapitán národního týmu šest let nereprezentoval a ke své účasti se odhodlal pouze kvůli osobě Ivana Hlinky.
„Vždy jsem říkal, že národní dres se neodmítá. Sice jsem reprezentační kariéru ukončil před devíti lety a považoval jsem tuto kapitolu za uzavřenou, ale okolnosti se vyvinuly tak, jak se vyvinuly. Já to vůbec nečekal a Vláďa je jeden z mála lidí, pro které bych to udělal. Nedělal bych z toho nějaké závěry, jdu odehrát dva zápasy proti Rusku a potom se uvidí,“ drží se s vyhlídkami při zemi Ručinský.
Pro bývalého hráče Montrealu či New Yorku Rangers bude mezinárodní hokej tak trochu kulturní šok. „Vůbec nevím, do čeho jdu, jak mezinárodní hokej vypadá. Na ledě je to něco jiného než v televizi,“ přemítá před první reprezentační účastí za posledních devět let Ručinský.
Růžička však věří, že litvínovský útočník by pro reprezentaci mohl být velkým příslibem. „Jsem na to zvědavý, sám mi říkal, že uvidí, jak to bude vypadat, důležité je, aby byl zdravý. Ale já věřím, že nám může pomoci, protože je to zkušený hráč, který nám toho může přinést hodně jak na ledě, tak v kabině. Je to obrovská osobnost našeho hokeje a hrozně se mu daří,“ myslí si trenér reprezentace.
Ručinský je tak jedním z deseti extraligových hráčů, kteří figurují v Růžičkově nominaci na dvojzápas s Ruskem. „I hráči z české ligy předvádějí slušné výkony a ani nepřemýšlím o tom, jestli je tam hráč z extraligy nebo z KHL,“ říká reprezentační trenér.
Ručinský je podle Růžičky nejlepším hráčem nejenom v dresu svého klubu. „Jezdím do Litvínova sledovat hráče a myslím si, že Martin není nejlepší na ledě jenom v dresu Litvínova, letos má neskutečnou formu. Má samozřejmě vyšší věk, ale zaráží mě jeho neskutečná rychlost. Připadá mi, že je nejenom první vepředu, ale i první vzadu,“ udivuje Růžičku.
„Vždy jsem říkal, že národní dres se neodmítá. Sice jsem reprezentační kariéru ukončil před devíti lety a považoval jsem tuto kapitolu za uzavřenou, ale okolnosti se vyvinuly tak, jak se vyvinuly. Já to vůbec nečekal a Vláďa je jeden z mála lidí, pro které bych to udělal. Nedělal bych z toho nějaké závěry, jdu odehrát dva zápasy proti Rusku a potom se uvidí. Hlavně vůbec nevím, do čeho jdu, jak mezinárodní hokej vypadá, na ledě je to něco jiného než v televizi.“
Znovu však ve výběru chybí lídr tabulky kanadského bodování extraligy. „To je možné, ale v té extraligové top desítce se vždy pohybují hráči, kteří mají vyšší věk. Do národního mužstva je ale důležité dávat mladší hráče, kteří třeba v kanadském bodování nejsou tak vysoko, ale říkal to i Martin Ručinský – mezinárodní hokej je úplně jinde, a proto berte i trochu jiné hráče, ne jen ty, kteří jsou vynikající v bodování,“ myslí si Růžička.
„Když tam vezmete hráče, kteří jsou u nás dobří v kanadském bodování, je to taky o něčem jiném, než aby každý dával góly a zaznamenával nahrávky. Proto tam taky předchozí trenér nebral vedoucí hráče v kanadském bodování,“ poukazuje Růžička na výběry Aloise Hadamczika.
Hned osm hráčů v nominaci je pak schopných zastat post centra a pro Růžičku je variabilita hráčů důležitá. „Teď nebudu říkat, koho tam vidím,“ usmívá se trenér. „Máme tam dost centrů, ale někteří z nich mohou hrát i na křídle, například Červenka nebo Klepiš. Proto volíme i tuto variantu,“ popisuje Růžička.
Věkový průměr vybraných hráčů se rovněž podstatně zvýšil od prvního reprezentačního turnaje o celé čtyři roky. A není to jen kvůli Ručinskému. „Je to poslední akce před MS a pak budeme víceméně povolávat hráče po play-off. Už teď v únoru ale chceme vidět zkušenější hráče,“ říká Růžička, jehož výběr prý neovlivnilo šest porážek v řadě. „Výsledky vliv na podobu nominace neměly, ale víme, že mistrovství světa se přibližuje, a musíme už vidět hráče, o kterých vážně přemýšlíme do nominace na MS,“ myslí si trenér.
Podle Růžičky však do budoucna na mladých hráčích přesto lze stavět. „Na prvních akcích jsme opravdu chtěli vidět spíše mladší hráče, kteří v žádném případě nezklamali. Bohužel se nepodařilo vyhrát, což je věc, za kterou samozřejmě jdeme, ale na druhou stranu hráči ukázali, že dobré výkony nepředvádějí jenom v extralize. Určitě tam vidím příslib do budoucna,“ doufá kouč.
Jeden lídr bodování by však v nominaci na mistrovství světa chybět nemusel – po dlouhé době je český hráč i po polovině sezony NHL v čele bodování. Jakub Voráček tabulce vládne, přestože se Philadelphii příliš nedaří a na místo v play-off nyní ztrácí dvanáct bodů.
„Jakub Voráček hraje výborně. Bohužel jeho klubu se asi nedaří tak, jak by si přáli, ale on sám ukazuje vynikající formu a potvrzuje, že se mu daří. Viděl jsem ho osobně v jednom utkání s Bostonem a byl vidět. Má výborný pohyb, tlačí se do brány, chodí do šarvátek a dává dobré nahrávky, s Girouxem mu to sedí. Myslím, že i tam je hodně populární,“ hodnotí Růžička.
