Následuje
Tipsport Czech Ladies Open 2019

Reichelovi otec o pozvánce do národního týmu neřekl. Napsal mi to kamarád, prozradil

Už jeho jméno je závazek. Útočník Kristian Reichel přijel na sraz hokejové reprezentace společně s asistentem týmu, kterým je jeho otec Robert, olympijský vítěz z Nagana. Ten mu o jeho nominaci neřekl. "Dozvěděl jsem se to normálně až z pozvánky, když mi to napsal jeden kámoš. Táta mi neřekl nic, je to přece trenér, ne? Přijeli jsme spolu, ale nijak jsme se o tom nebavili teď a ani předtím. Řekl jsem mu jen, že jsem dostal nominaci," řekl jednadvacetiletý Reichel.

Kristian Reichel
zdroj: ČTK/ZUMA autor: Joel Marklund

Slavné jméno jako zátěž nebere. "Hlavní trenér je tady pan Říha a já si neberu na sebe žádný tlak. Znám tu pár kluků z doby, kdy jsme jezdili na mládežnické nároďáky. Chci ukázat, co ve mně je. A chci hrát hokej, který umím," prohlásil Reichel mladší.

Účast na kempu bere jako dobrou přípravu. "Zatrénuju si pořádně pět na pět a zase jiné herní situace. Když jsem na ledě s klukama z Litvínova, tak se do toho moc nezapojuji. Budu týden na ledě dvoufázově, jen škoda, že tu není i nějaký přátelák. Ale i když si zahrajeme proti sobě, tak to bude mít úroveň, všichni jsou připravení," konstatoval útočník.

Po sezoně v juniorské WHL má za sebou ročník v AHL mezi dospělými. Absolvoval jej s vizitkou 55 zápasů a 10 bodů za dva góly a osm nahrávek. Sám na sobě cítí posun. "Vyzrál jsem jako hráč a zlepšil jsem se i do života. Získal jsem zkušenosti, pro mě jen dobře," uvedl Reichel.

Věří, že body budou přibývat. A že se může jednou dočkat i NHL. "Měl jsem hodně šancí, snad jsem vyhrál v týmu co do počtu nastřelených tyček. Ale na to se nehraje. Každému sebevědomí stoupne, když ty body má. Ale byla to první sezona a nehrál jsem tak moc. Chci v téhle sezoně dokázat, že budu lepší. Šel jsem tam, abych se prosadil. Ale je to běh na dlouhou trať. Jsem trpělivý. Doufám, že jednou to vyjde," řekl.

Užší kluziště a rychlý hokej mu vždy vyhovovaly. "Nejtěžší je vyspět z juniorského hokeje do toho dospělého. Chtějí, abych se zaměřoval na přihrávky, na buly, na střely. Chtěli po mně maličkosti, které se pak mohou otočit a pomoct," řekl Reichel.

Připustil, že život v Manitobě nebyl jednoduchý. "Venku byla velká zima. Minus 40 až 50, většinou jsme jenom trénovali nebo jsem byl doma a jezdil na zápasy," uvedl Reichel. "Byli jsme tam tři: já, Michael Špaček a Slovák Marko Daňo. A Marko se o nás skvěle staral, jako kdyby byl náš táta. Pro nás to byla zkušenost," ocenil Reichel.

Kouč Říha chtěl mít v Jihlavě nejlepší české mladíky, ale neuspěl

Na mrazy si postupně zvykl. "I když jsem jen čistil auto, tak mi mrzly prsty, ale ta zima je jiná, sušší, tak to není tak hrozné. V té zimě je nebezpečné někam chodit, všechno je daleko, ale když bylo hezky, minus patnáct a svítilo sluníčko, tak mi procházka neuškodila," uvedl Reichel.

Letos při návratu do Manitoby už bude vědět, co ho čeká. "Nebudu v klubu nováček, chci hrát víc a dostat víc prostoru. Nic ale nemám slíbené, musím si to odmakat. Když budu připravený do sezony a budu to potvrzovat na ledě, tak mi to přinese ovoce. A já věřím, že budu připravený dobře," prohlásil Reichel.

Zdroj
ČTK, ČT sport

Hlavní zprávy