Hokejisté Litvínova prožívali radost s velkou úlevou při oslavách setrvání mezi elitou. Jeden z klíčových tahounů ofenzivy Ondřej Kaše přiznal, že v kabině byla před startem baráže cítit nervozita. Český útočník ocenil i výkonnost svého týmu po utkání.
V nejvyšší soutěži je Litvínov od roku 1959, aniž by za dlouhou dobu jedinkrát sestoupil. „Nervy jsme měli velké, ale dostali jsme se do toho sami a museli jsme si to vyžrat do konce. Jsem strašně pyšný, co jsme dneska předvedli, protože od nás to byl ukázkový výkon, od prvního do posledního střídání. Ukázalo se, že když hrajeme jako tým, tak jsme zkrátka dobří,“ řekl Kaše po rozhodující výhře 5:0.
Černé scénáře si předloňský mistr světa z Prahy ale vůbec nepouštěl do hlavy. „Myšlenku, že bychom opustili extraligu, jsem neměl. Myslím, že tým, který by šel nastavený do baráže, že by měl spadnout, tak by pak pravděpodobně také spadl. Všichni včetně fanoušků jsme šli za tím jasným cílem a nikdo neměl v hlavě, že spadneme,“ prohlásil Kaše.
Nervozitu ale do jisté míry posiloval i vstup na neprobádané území. I u hráče jeho kalibru, který si během kariéry zahrál v NHL, na mistrovství světa a letos v únoru také na olympijských hrách.
„Baráž je úplně jiná soutěž. Nedá se ani popsat, jestli to je jako mistrovství světa, olympiáda nebo extraligové play-off... Zápasy jsou úplně odlišné, protože víš, že musíš. Když to nezvládneš, tak už pak není cesty zpátky. V tom je to hodně jiné,“ dodal třicetiletý útočník.
Právě to, kolik je ve hře, ale dodává zápasům velký náboj. „Je super vždycky, když se o něco hraje. Když hraješ karty, o něco se vsadíš, s kamarádem o nějakou blbost. Vždy to má náboj, vždycky je pecka, když se o něco hraje. Ale větší pecka by samozřejmě byla, kdybychom hráli play-off,“ konstatoval Kaše.
Právě jeho elitní formace s bratrem Davidem a Nicolasem Hlavou měla zásadní podíl na tom, že Litvínov baráž vcelku bezpečně zvládl a vyhrál 4:1 na zápasy. On sám k tomu přispěl sedmi asistencemi, David měl o bod méně (4+2).
„Bylo nás ale 22 hráčů a šli jsme do toho všichni naplno, každý má v týmu nějakou roli. Myslím, že se nám to až na jeden zápas podařilo výborně. Brácha každopádně super, zahrál úžasnou baráž. Individuální věci, co tam měl... Ukázal, že je velký hráč. Bohužel nás oba v sezoně brzdilo zranění. Ale když je brácha v pohodě a fit, dokáže velké věci,“ ocenil Kaše.
Věří, že výhrou 5:0 před vyprodaným hledištěm se tým symbolicky omluvil za nepovedený minulý zápas v Jihlavě. „Tam jsme si to zkomplikovali, ale tímhle jsme se fanouškům odvděčili za podporu,“ řekl Kaše a připomněl i velmi důležité vydřené vítězství z úvodu série. „Tam byla strašně těžká první třetina. Dva měsíce nehrajete... Jsem přesvědčený, že tam je míč hodně na druhé straně. Naštěstí jsme to ukopali my, pak už to bylo celkem dobré,“ uvedl Kaše.
Litvínov prožil po všech stránkách komplikovanou sezonu, během níž se vedle špatných výsledků řešila i existence klubu. „Jednu takovou komplikovanou sezonu už jsem zažil. V Chomutově jsem spadl, ale jako teenager. Když je vám osmnáct let, to člověk vidí odlišnýma očima. Tahle poslední sezona byla od začátku špatná, ale naštěstí nebyla špatná až do konce,“ ulevil si Kaše.
Zda si ji případně prodlouží na mezinárodní scéně a bude bojovat o nominaci na květnové MS ve Švýcarsku, neprozradil. „Ještě uvidíme. Budu s Radimem (reprezentačním trenérem Rulíkem) mluvit. Jestli tedy se mnou vůbec bude mluvit on, ale myslím si, že jo,“ řekl s úsměvem Kaše.
