Z Pardubic až mezi legendy Colorada. Hejduk se stal v Denveru nesmrtelným

Cesta Milana Hejduka do NHL nebyla tak snadná, jak si možná někteří myslí. Rodák z Ústí nad Labem byl draftován Quebecem už v roce 1994 jako celkově 87. hráč, na debut v zámořské lize si však musel dlouho počkat. Mezitím se z problémových Nordiques stal po přestěhování do Denveru nový klub – Colorado Avalanche.

Hejduk zažíval v Pardubicích, ve kterých hokejově vyrostl, skvělé sezony a od začátku kariéry mezi dospělými naplňoval v domácí extralize charakter střelce. Jako rozhodující se pro jeho další směřování ukázaly sezony 1996/97 a 1997/98, ve kterých nastřílel 27 a 26 gólů.

Zviditelnil se i na zlaté olympiádě v Naganu, když se v útoku po boku Pavla Patery a Martina Procházky objevoval u důležitých momentů. S Coloradem se následně dohodl na kontraktu od sezony 1998/99.

Po nováčkovské sezoně, ve které útočil se ziskem 48 bodů (14+34) na Calder Trophy (nejvíc ze všech noviců), se okamžitě zařadil mezi klíčové hráče v už tak nabitém kádru Avalanche. V následujících dvou ročnících vyprodukoval po boku velikánů Joea Sakica či Petera Forsberga 151 bodů včetně 77 branek a s klubem dosáhl na vytoužený Stanley Cup v roce 2001, ke kterému přispěl 23 body ve 23 vyřazovacích zápasech.

V následující sezoně odehrál jen 62 duelů, ale v té další zvládl kompletní ročník 82 utkání, při kterých v útoku s Forsbergem a Alexem Tanguayem hráli doslova vlastní ligu. Švédský technik si došel pro Art Ross Trophy se ziskem 106 bodů, Hejduk nasázel přesně padesát gólů a s náskokem dvou branek ovládl pořadí střelců. V play-off však klub vypadl v prvním kole a v posledních vyřazovacích bojích před výlukou došla Lavina jen o kolo dál.

Po výluce, která změnila budoucí rozložení sil v NHL a přinesla s sebou platové stropy, se Colorado s uskromněným kádrem už nikdy nepřiblížilo předchozí slávě. V týmu zůstal Hejduk z úspěšné sestavy složený z legend, jako byli Patrick Roy, Rob Blake, Adam Foote a Forsberg, prakticky sám s kapitánem Joem Sakicem, který skončil v roce 2009. Když se obránce Foote vrátil na závěr kariéry do Denveru, byl to Hejduk, který od něj převzal kapitánské "céčko" v roce 2011.

Nebýt problémů s koleny, které provázely Hejduka celou druhou polovinu jeho působení za mořem, setrval by mezi nejlepšími ještě déle. V roce 2013 byl nucen ze zdravotních důvodů ukončit bohatou kariéru v 37 letech. Nakonec dosáhl na metu 1000 odehraných zápasů (celkově 1020), přičemž si připsal 375 branek a 805 bodů.

Hejduk patří mezi elitní desítku českých hráčů, kterým se podařila pokořit ceněná meta odehraných utkání a zároveň je třetí v historickém bodování Čechů za Jaromírem Jágrem a Patrikem Eliášem.

Ačkoli oba zmínění nastříleli víc branek, a pokud odhlédneme od Jágra, který se vymyká srovnávacím kritériím, i Eliáše, který hru spíše tvořil, zůstane Hejduk na dlouhou dobu nejlepším českým ryzím střelcem v NHL (v poměru gólů na utkání) s alespoň 800 odehranými duely. Nebýt zdravotních komplikací, patřil by zároveň do první stovky historického žebříčku celé NHL (aktuálně je 114. s mankem 20 branek).

Milan Hejduk se po profesionální éře usadil v Denveru, kde se dal na dráhu trénování mládeže. Aktivní je i v rámci tamní komunity, a je tak ceněný nejen pro svoje hráčské úspěchy. Po právu byl nyní klubem oceněn za jeho služby v Avalanche.

Po slavnostním vyřazení dresu s číslem 23 se může zároveň pyšnit jako jediný z legendární šestky (Sakic, Forsberg, Roy, Foote, Bourque), která strávila celou kariéru v Coloradu. Hejduk je tak po Dominiku Haškovi teprve druhým Čechem, kterému se v NHL dostalo této pocty. Eliáše čeká podobný ceremoniál v New Jersey v únoru.