Tom Kühnhackl může rozšířit řady německých vítězů Stanley Cupu
Pittsburgh – Německý útočník Tom Kühnhackl usiluje s Pittsburgh Penguins ve své premiérové sezoně o vítězství ve finále Stanley Cupu. Syn bývalého německého hokejisty Ericha Kühnhackla se tak může stát teprve třetím Němcem v novodobé historii NHL, který dosáhne na hokejový grál. Čtyřiadvacetiletý útočník se nejprve v sezoně postupně prodral do prvního týmu Tučňáků a v play-off je už právoplatným členem sestavy.
Rodák z českých Citic Erich Kühnhackl sice hokejově vyrostl v Čechách, ale poté se stal jednou z největších postav německého hokeje. Pro mnohé je dokonce tou vůbec největší a v roce 2000 byl jmenován nejlepším německým hokejistou 20. století. Slavnou NHL – i kvůli svému rozhodnutí – ale nikdy v kariéře nehrál. Na syna tak může být náležitě pyšný. A Tom je zjevně hrdý na to, kdo je jeho otcem.
"Je poctou mít tak velkou osobnost za otce. Je pro mě ideálním příkladem. Když jsem kdykoliv něco potřeboval, radu kolem hokeje, bylo skvělé mít ho ve svém životě," pochvaloval si Tom Kühnhackl, který hrál druhý finálový duel v hale Consol Energy Center před zraky svého otce.
Obrovitý Erich byl s výrazným úsměvem na tváři nepřehlédnutelnou postavou v lóži Maria Lemieuxe, bývalého útočníka a nynějšího spolumajitele Tučňáků, který protihráče z německé reprezentace na světovém šampionátu v Praze 1985 pozval. A stejné je to podle Tomova vyprávění i doma v Landshutu, kde německou legendu všichni poznávají.
"Nemůžete s ním jít jen tak po ulici. Stejně daleko nedojdete, protože si ho každý všimne," přiblížil mladší z nositelů slavného jména. Jeho otec ho do hokeje nijak nenutil. Uvědomoval si, že se jmenovkou "Kühnhackl" na zádech to nebude mít v hokejovém prostředí jednoduché. "To jméno přináší tlak. Musíte pracovat tvrději než ostatní kluci," řekl Erich Kühnhackl. Ale zároveň ho od milované hry ani nijak neodrazoval.
"Celou dobu jsem mu říkal – je to tvůj život a můžeš být dobrým hokejistou; máš na to postavu, máš i hokejové myšlení, ale je to jen tvé rozhodnutí, musíš jít svou cestou," zavzpomínal účastník dvou olympiád, který v německé nejvyšší soutěži nastřílel přes sedm stovek gólů.
Tom sice nečelil nátlaku, že musí za každou cenu hrát hokej, ale stejně se pro něj rozhodl. "Chtěl jsem, abych jednoho dne byl jako můj táta," vysvětlil. Nikdy přitom neviděl hrát otce o body naživo – Erich končil kariéru tři roky před Tomovým narozením. Videozáznamy mu ale posléze napověděly, jak výraznou osobností otec byl.
"Byl o dost větší než všichni ostatní. Mimořádná síla na ledě. Vzal si puk u své vlastní branky, projel hřiště přes pět protihráčů a skóroval krásným bekhendem," řekl forvard Pittsburghu.
Právě on jako 110. hráč draftu 2010 dostal jméno Kühnhackl do NHL. Jeho otec, autor rekordních 131 gólů ve 211 reprezentačních startech za Německo a člen hokejové Síně slávy IIHF, strávil v kariéře pár měsíců s týmem New York Rangers, ale nenastoupil za něj v NHL a poté zvolil návrat do Evropy a angažmá ve Švýcarsku.
Tom dostal pozvánku do prvního týmu během ledna a už z něj nevypadl. Ve 42 utkáních základní části si připsal 15 bodů (5+10), v play-off přidal pět bodů (2+3) včetně vítězného gólu v úvodním zápase vyřazovacích bojů proti New York Rangers. Od střílení gólů jsou ale v týmu jiní, on si plní zejména defenzivní povinnosti a chodí na oslabení.
"Táta mi vždy říkal, že jsem dobrý v útoku, ale příšerný v obraně. Že s tím se nikam neprosadím. Myslel jsem si svoje, ale když se nyní ohlédnu zpátky, měl naprostou pravdu," uznal a poukázal tak na své defenzivní přednosti, které ho dostaly až do nejlepší hokejové ligy světa. "Je to něco jedinečného. Mám syna, co hraje hokej, a jeho motivací byla vždy NHL. To byl jeho sen. A ten nyní žije," uvedl Erich Kühnhackl. Napodobí Erichův syn německé vítěze Stanley Cupu Uweho Kruppa a Denise Seidenberga?
