Rozhodčí Suchánek: O angažmá v NHL jsem ani nesnil. Myslel jsem, že je to nemožné

Ve čtvrtek se v Carolině zapsal do historických análů českého hokeje - stal se prvním sudím, který rozhodoval střetnutí NHL. 

Cesta na kolbiště nejprestižnější soutěže byla pochopitelně trnitá a osmadvacetiletý arbitr přiznává, že o zaoceánské misi vůbec neuvažoval. "Nikdy jsem o angažmá v NHL ani nesnil. Myslel jsem, že je to nemožné," prohlásil. 

"Potom přišla šance jet do Buffala na přípravný kemp, kam mě vybral Pavel Halas (bývalý předseda komise rozhodčích, pozn. autora), za což jsem mu hrozně vděčný. Tam mě poprvé viděli. Následně mě sledovali během přípravného utkání Česko – Rusko před Světovým pohárem, pak mě pozvali do AHL a nabídli mi smlouvu. Jsem moc rád, že jsem je nějakým způsobem oslovil a dali mi příležitost," řekl Suchánek.

Před ostrým debutem na ledě Hurricanes byl nervózní, ale s úvodním hvizdem se cítil lépe a lépe. "S vlastním výkonem jsem byl celkem spokojený. Hodnocení však přenechám povolanějším," pokračoval rodák z Plzně. 

Vzhledem k náročnému programu zatím neměl možnost zhlédnout záznam ze žádného zápasu. "Měl jsem nabitý program. Hodně jsem cestoval a pískal ve čtvrtek, v sobotu a v neděli. Měl jsem nicméně pocit, že jsem neudělal žádnou velkou chybu. Existují ovšem drobnosti, na kterých musím zapracovat," upozornil sebekriticky.

Chrániče loktů a sezení na mantinelu

Po prvních zkušenostech mezi zámořskou elitou vnímá talentovaný sudí enormní rozdíly v pojetí hokeje. "V Evropě jsem například nikdy nenosil loketní chrániče, ale tady jsem si je po dvou zápasech musel pořídit, protože kontakt s hráči je mnohem častější. Také puk kolem mě opakovaně létá," konstatoval Suchánek a přidal další zajímavé postřehy.

"V NHL se hraje hodně vysokou holí, na což musí dbát čárový rozhodčí. V Evropě je to naopak v kompetenci hlavního."

Další novinkou je pro něj využívání mantinelu. "V Evropě jsou mnohem výš a nejsou tak široké, kdežto v NHL se sezení dá bez problémů zvládnout. Zvlášť jsem to netrénoval. Vyzkoušel jsem si to během přípravných zápasů," uvedl Suchánek.

Za ocenánem jsou velmi atraktivní také pěstní souboje. Pro čárového sudího je ovšem tato disciplína složitá, protože musí znesvářené "kohouty" odtrhnout od sebe.

"Speciální chvaty jsem kvůli tomu netrénoval. Nechodil jsem ani na žádný speciální kurz. Během těch tří utkání k větším šarvátkám nedošlo. Spíš v AHL, tam jsem jich pár zažil. Má taktika je taková, že mezi hráče po bitce skočím a dám jim na vědomí, že je po všem."

Ke kariéře rozhodčího pomohla maminka

Suchánek byl před vstupem do černobílého "kabátu" sudího aktivním hráčem. V útlém věku však přestal a začal se věnovat pískání. "Hokej jsem hrál, ale brzy jsem si uvědomil, že to nemůžu nikam dotáhnout. Skončil jsem v patnácti a zapsal jsem se do kurzu. Mamka mě do toho trošku tlačila a upozorňovala na Láďu Šindlera (bývalý mezinárodní rozhodčí, pozn. autora). Ten je také z Plzně," vzpomínal.

"Byl bych rád, kdyby se mladí kluci, kteří skončí s hokejem, stali sudími. Určitě bych jim to i doporučoval," poslal vzkaz Suchánek.