Po trápení v zámoří se Jeřábek asi vrátí do KHL. Člověk ani nevěděl, kam patří, řekl

Jeřábek se nedočkal v Edmontonu, ani následně v St. Louis. Za celý ročník odehrál v nejlepší hokejové lize světa sedm minut a 52 sekund. I proto se s ohledem na svůj věk začal přiklánět k návratu do Evropy.

Jak sedmadvacetiletý Jeřábek přiznal, ve hře je návrat do Kontinentální ligy, kde odehrál za Podolsk povedený ročník 2016/17. Pak následovala zámořská mise. "Uvidíme, jestli přijdou nějaké nabídky, které by mi dávaly smysl. Rozhodně nejsem nijak zapšklý, ale vidím to asi tak 70 na 30 pro návrat," připustil Jeřábek, že vzdá vytrvalý boj o místo na největší hokejové scéně světa.

Důvod je jediný. Místo vyčkávání na farmě by rád někde zakotvil a užíval si možnost stabilně hrát elitní soutěž. "Člověk to dělá pro sebe, chce hlavně hrát. A chce z toho mít radost, což hraje velkou roli. I když se to ve mně zároveň trošku pere. Ale bude mi osmadvacet... Do NHL vstupují neustále šikovní mladí kluci. Trend je takový, věk člověk také nezastaví. I když tím neříkám, že jsem nějak starý," podotkl Jeřábek.

Nejprve se v létě upsal Edmontonu. Aniž by oblékl dres Oilers v soutěžním utkání, putoval začátkem října po výměně do St. Louis. A následně odehrál porci 52 zápasů v nižší AHL za tým San Antonio Rampage, farmu Blues. Za první tým nastoupil do jediného utkání.

"Bylo to občas takové vtipné, byť ne moc veselé. Člověk ani pořádně nevěděl, kam patří. Já se to všechno snažil brát, jak to je. Je běžné, že jsou hráči na farmě. Jsme ale profíci a já se snažil makat a vůbec to nebral blbě. Postupem času, jak to ale člověk viděl, tak jsem byl vnitřně takový trošku rezignovaný," přiznal Jeřábek.

Nejhorší moment přišel hned zkraje u Oilers. "Po kempu, asi hodinu před odletem, kdy jsem měl s Edmontonem odcestovat do Evropy, jsem se dozvěděl, že už o mě klub nestojí. Pak bylo takových pět dní nejistoty," řekl Jeřábek. Byl ale vyzbrojený trpělivostí. "Ze začátku jsem neměl myšlenky na návrat do Evropy. Přiznám se ale, že potom jsem to v hlavě měl docela dlouho. Pral jsem se s tím a nebylo to chvílemi lehké. Ale rozhodl jsem se, že tomu ještě něco dám. A zůstal jsem," uvedl Jeřábek.

Před rokem ve Washingtonu měl i trošku smůlu. "Na začátku jsem v play-off šanci dostal, odehrál první dvě utkání, ale bohužel jsme obě ztratili v prodloužení. Pak logicky přišly změny. Tým začal šlapat a nebyl důvod do sestavy zasahovat. Já si to i tak s klukama hodně užil a nikdy na to nezapomenu," zavzpomínal Jeřábek.

Jenže těžko se mu hledají odpovědi na otázky, proč nedostal prostor v Edmontonu a v St. Louis. "V Edmontonu mi bylo sděleno, že si nechávají mladé kluky, že se mnou budou počítat na farmu. Uteklo pár měsíců a většina obrany byla pryč, stejně tak trenér i generální manažer. Jenže tak to v Americe chodí," konstatoval Jeřábek.

V St. Louis cítil šanci. I proto, že Blues vstoupili do sezony velmi špatně. "Vypadalo to na první tým, pak to ale nevyšlo a člověk nevěděl proč. Pak už ta šance nebyla. Vytrejdovali dalšího obránce, přišel Del Zotto. A už o tom nepadla řeč," uvedl Jeřábek. "Management dál prostě věřil sestavenému týmu, který byl skoro nejhorší v celé NHL, ale pak šel nahoru mladý gólman Jordan Binnington a ten tým strašně nakopl, pak udělali dlouhou šňůru. Před sezonou mají vizi, týmu věřili a vyplatilo se jim to," konstatoval Jeřábek.

Na reprezentační sraz do Nitry se moc těšil. "Byl jsem rád, že trenéři zavolali. Vůbec jsem neváhal. Mistrovství světa je motivace, to určitě. Je tu velká konkurence, záležet bude na každém střídání, jak se člověk uvede. Trenéři mě neviděli hrát celý rok, i když asi mají nějaké informace. Moje touha zahrát si a být součástí týmu je veliká," ujistil Jeřábek.