Po bombě Ovečkina jsem den nemohl kousat, řekl Vaněček. Přes občasné pochyby sen o NHL nevzdává

Vaněček se dočkal velkého povzbuzení při cestě za svým cílem v dubnu, kdy ho povolali na sérii play-off proti Carolině, s níž obhájce Stanley Cupu vypadl 3:4 na zápasy. "I když jsem si nezachytal, tak to samozřejmě bylo super. Jste s klukama, s nimiž se jen tak nevidíte. Když jsem byl menší, ani mě nenapadlo, že bych s nimi mohl být jednou v kabině," řekl Vaněček. "A největší zážitek byl, jak se Ovečkin porval," smál se třiadvacetiletý rodák z Havlíčkova Brodu.

S kapitánem Capitals Ovečkinem má ale i velmi osobní zkušenosti. "Pamatuju si, jak mi jednou řekl, abych šel do brány, že si jde zkoušet ty jeho bomby bez přípravy. 'Tak jo, super,' řekl jsem si a šel. A on mi tam poslal tři, pak čtvrtou na hlavu a já celý den nemohl kousat. Čelist byla úplně hotová," vyprávěl s úsměvem Vaněček. "Je to prostě legenda. Kdo ví, jak dlouho bude ještě v NHL. Super kluk," řekl.

I když trpělivě čeká na příležitost, připustil, že prožívá i slabší chvilky. Vzdát se ale nehodlá. "Jelikož tam stále jsem, trpělivost mám. Snažím se, ale jsou někdy chvíle, kdy máte výpadek. Je to někdy těžké, člověk tam je sám... Ale říkám si, že to přijde. Byl jsem draftovaný, ta šance se objeví jenom jednou za život, což jsem přijal. Tím pádem tam chci vydržet co nejdéle, abych se do NHL dostal," prohlásil Vaněček.

Jeho odhodlání přetrvává, přestože doufal, že šanci v prvním týmu dostane dříve. "Když jsem tam šel prvním rokem, nevěděl jsem, do čeho jdu. Říkal jsem si jeden dva roky a třeba mě vyzkoušejí. Teď už jsem tam čtyři roky a vím, jak to tam chodí. Že se prostě musí čekat, dokud se nedostanete na potřebnou úroveň. Pořád chtějí, abych se vyvíjel a zvykl si, abych byl připravený na kvalitu NHL. Je to určitě i o štěstí," řekl Vaněček.

Pomáhá mu i to, že v Hershey velmi dobře vychází s ruským parťákem Iljou Samsonovem, přestože jsou konkurenti na dlouhé cestě vzhůru. "Neustále se spolu bavíme. Ilja mě dokonce zval na svatbu, na kterou jsem bohužel nemohl přijet. Neumí moc anglicky, což já ze začátku také neuměl. Snažil jsem se mu pomáhat. Bavili jsme se česko-rusky, takže znám i nějaká ta špatná ruská slovíčka," přiznal Vaněček s úsměvem.

"Snažili jsme se vždycky si pomáhat. Když šel jeden z nás do brány, vždy jsme chtěli oba vyhrát. Celkově vzato musím říct, že poslední sezona byla pozitivní. Ale já chci ukázat, že jsem lepší než on. Aby mě do brány dávali víc. Nejdřív musím přechytat Ilju, když se to povede, mohu se dívat výš. A že je jedno místo prakticky jistě zabrané Bradenem Holtbym? NHL je nejlepší liga na světě, vždycky tam bude konkurent," prohlásil Vaněček.

V AHL naskakují vzpomínky na dorost

Hokejový život v AHL není jednoduchý. Třeba cesty za zápasy autobusem se občas hodně protáhnou. Naskakují tak vzpomínky na dorostenecká léta. "Abych řekl pravdu, tak bych byl rád, kdybych si na ně vzpomněl, protože v zámoří to jsou delší vzdálenosti. Jedete den před utkáním autobusem třeba šest hodin. Přežít se to dá, ale tohle je v AHL asi nejhorší," přiznal Vaněček.

Příliš komfortu nenabízí ani Hershey. "Je to malé město, kde jsou jen tři slušné restaurace a čokoláda," poukázal Vaněček na jednu z největších firem světa na výrobu čokolády. "Pokud chcete jít na jídlo, moc na výběr není. V podstatě pořád to samé. Ráno na trénink, pak domů, spánek, oběd, večeře... Je to monotónní. Žiju hlavně doma než venku," řekl Vaněček.

Pozvánku na nynější reprezentační kemp v Jihlavě přijal s nadšením. "Z Ameriky je těžké dostat se do reprezentace, navíc když tam máme dlouhou sezonu. Je fajn, že se můžu zapojit aspoň teď na letním kempu. Na farmě je člověk trošku schovaný, změní se to pak až po posunu do NHL. Jsem rád, že o mně teď trenéři věděli a pozvali mě," řekl Vaněček.