Jiříček o výměně, pozici v Minnesotě i rivalitě s konkurentem: "Špágrovi" říkám Klenote
Za sebou má v rámci NHL první čtyři zápasy v novém angažmá, a tak může po nedávné výměně srovnávat. Obránce David Jiříček si stále zvyká na nové prostředí v Minnesotě, přesto vnímá, že se ve hře posouvá. V rozhovoru mimo jiného prozradil, jaké to je hrát za Wild, konkurovat si s Davidem Špačkem nebo proč se raději na zápasy české juniorské reprezentace nedívá.
Jiříček má za sebou náročné období. Po listopadové výměně z Columbusu do Minnesoty si musel začít zvykat na nové prostředí. A než dostal před týdnem první příležitost v hlavním týmu, rozehrával se do té doby na farmě v Iowě.
"Pořád je to nové. Je to měsíc a půl. Jezdil jsem dolů (na farmu) a nahoru (do NHL). První týden jsem byl tady (v Minnesotě), ale nehrál jsem. Pak jsem jel na farmu a teď jsem zase zpátky. Dny jdou teď rychle, je tam hodně cestování. Nemůžu si stěžovat, dostal jsem teď šanci nahoře, takže se ji snažím využít," říká.
Před debutem za Minnesotu nastoupil v NHL naposledy 18. listopadu. Na farmě v AHL si tak Jiříček vyzkoušel nový herní systém. "Rozdíl tam bude vždycky, nebudu říkat, že ne. Hrají tady (v NHL) nejlepší hráči na světě. Doufám, že jsem odvedl dobré výkony a že se tady udržím co nejdéle," přeje si.
"Každý styl je jiný. Musel jsem si trochu zvyknout. Iowa hraje stejně jako Minnesota, takže jsem v tom měsíc, měsíc a půl hrál. Myslím si, že mi to vyhovuje," tvrdí. "Snažím se zlepšovat v rozehrávce, teď se na ni nejvíc zaměřuji," dodává.
Výměna? Život jde dál, hlásí
Jiříček byl z farmy povolán do prvního týmu Minnesoty také proto, že Wild počítají v obraně absence ze zdravotních důvodů. "Pár hráčů nám chybí. Pár těžkých porážek. V posledních dvou zápasech jsme šli do třetí třetiny za vyrovnaného stavu a nedokázali jsme to dotáhnout do vítězného konce. Myslím si, že tým má velkou budoucnost. Jsou tady opravdu šikovní mladí hráči," hodnotí první čtyři zápasy v novém dresu a nepříjemné porážky s Vegas (1:4) a s Edmontonem (3:5). Na první bod do produktivity zatím čeká.
V Columbusu byl Jiříček se svou rolí nespokojený. Také z toho důvodu, že často vysedával na tribuně jako zdravý náhradník. Na farmu ho přitom Blue Jackets často ani neposlali, přitom se tam mohl udržovat v zápasovém tempu.
"Myslím si, že v Columbusu jsem neměl takovou pozici, že bych hrál svůj hokej. Myslím si, že mě brali na jinou práci, byl jsem méně vytížený v zápasech. Bylo těžší se tam do toho dostat. Samozřejmě výkony pak nebyly ideální. Myslím, že když tady nebudu hrát a nebudu na přesilovce, tak nemají důvod mě tady držet a pošlou mě na farmu. V tom je největší rozdíl," srovnává oba kluby.
Výměnu už ale hodil za hlavu. "Od klubu přišla nabídka, s tím já nic neudělám. Moje práce je hrát hokej. Jestli budu v Columbusu, v Minnesotě nebo Iowě, to není na mně. Já se snažím odvést nejlepší výkon na ledě," nechce se vracet k trejdu. "Život jde dál. Kolik hráčů je za sezonu vyměněných… Neřekl bych, že to v Columbusu nevyšlo. Dali mi velkou šanci. Jsem vděčný, že jsem mohl odehrát přes čtyřicet zápasů (53 – pozn. autora) v tak mladém věku, a jedeme dál," dívá se dopředu.
Z jednoho z nejslabších týmů v době výměny se Jiříček dostal rázem do klubu, který usiluje o nejvyšší příčky v divizi. "Columbus se od té doby, co jsem odešel, zvedl. Takže jim to asi pomohlo," bere věc s humorem. "Tady je mentalita trochu jiná. Jde se do každého zápasu s tím, že se chce vyhrát. Bojuje se o výhodu domácího prostředí v play-off, o první místo v divizi. Každý zápas je důležitý," tvrdí Jiříček o Minnesotě, která hraje o špičku v Západní konferenci.
Bude z Jiříčka diamant?
Přesto není jeho situace v novém klubu jednoduchá. "Je to těžké. Vím moji pozici. Pár kluků je zraněných, takže se snažím toho využít. Odvést co nejlepší výkon, ať už to bude jen týden nebo do konce sezony. To samozřejmě ovlivnit nemůžu. Každý trénink a zápas chci být pokorný a makat na sto procent," říká odhodlaně.
"Takovou šanci jsem (v NHL) ještě nedostal. V Columbusu jsem přesilovku nehrál vůbec. Samozřejmě se tam moc nedostáváme s druhou přesilovkou, ale je to pro mě velký posun dopředu," kvituje místo v druhé speciální formaci, byť s ní nehraje v početních výhodách tolik minut za zápas.
Na výměnu reagoval na podzim také kouč národního týmu Radim Rulík se slovy, že nechápe, proč si Minnesota bere dalšího českého beka, když na farmě má praváka Davida Špačka, jenž se blýskl v české reprezentaci na květnovém světovém šampionátu v Praze.
Jiříček Rulíkovu reakci zaregistroval. "Teď si děláme ze 'Špágra' srandu, že je takový český klenot. Od té doby mu říkám Klenote! Doufám, že i já někdy budu nějaký diamant," říká s nadsázkou.
Konkurenční boj o místo v NHL však berou parťáci s nadhledem. Oba chtějí "nahoru" spolu. "To je cíl. 'Špágr' teď hraje dobře na farmě. Doufám, že se sem (do Minnesoty) spolu někdy dostaneme nastálo," přeje si Jiříček. "Rivalita je všude. Je i tady, ale taková zdravá. Přejeme si navzájem. Víme, na čem jsme. Se 'Špágrem' jsme dobří kamarádi. Jsem rád, že tady je. Koukám do budoucnosti, abychom se oba setkali tady v Minnesotě nahoře," dodává ke Špačkovi, se kterým se dobře zná z Plzně i žákovských let.
Jiříček jakožto bývalý juniorský reprezentant samozřejmě zaregistroval také zisk bronzových medailí svých následovníků. V týmu navíc působí bratr Adam. "Třetí medaile v řadě je skvělý výkon. Už jen ta zlatá chybí. Doufám, že příští rok v Minneapolis," říká Jiříček s ohledem na fakt, že další šampionát uspořádá právě metropole státu Minnesota společně se sousedním městem Saint Paul, kde Wild hrají doma.
Pro Jiříčka však sledovat utkání v televizi není moc ideální. "Na zápasy se nekoukám, protože jsem u toho nervózní. Když nehraju, tak je to ještě horší, než kdybych byl na ledě. Po posledním zápase jsem byl hodně emočně vyčerpaný," vzpomíná na nervydrásající souboj českého týmu o bronz se Švédy, jenž vyvrcholil až ve čtrnácté sérii nájezdů, které rozhodl kapitán Eduard Šalé.
