Nejlepším kapitánem se stal Vladimír Zábrodský

Vladimír Zábrodský: Trenér ve hře

Československý hokej našel po válce sportovní hvězdu ve vysokém elegantním muži, jehož pohyb na ledě, herní předvídavost a střelba bekhendem výrazně převyšovaly umění jeho současníků. Vladimír Zábrodský si nárokoval místo vůdce, kapitána a po rozepři s kanadským koučem Mikem Bucknou si před MS 1949 vyvzdoroval i roli hrajícího trenéra národního mužstva. Mužstvo s hrajícím koučem porazilo ve Stockholmu 1949 poprvé v historii reprezentaci Kanady a podruhé získalo titul mistra světa. Šéf, jak se říkalo Zábrodskému, měl rozhodující vliv na první zlatou generaci československého národního týmu.

Karel Gut: Povolání - vůdce

Jozef Golonka: Kapitánem "vyslanců pomsty"

František Pospíšil: Ocel ze zlata

František Pospíšil se stal kapitánem národního týmu těsně před MS v Praze v roce 1972. Dva týdny po té zvedl nad hlavu trofej, po které toužili jeho předchůdci dlouhých 23 let. Pohár mistrů světa. Dokázal to pak ještě dvakrát. Kladenský obránce s dobráckou povahou spojoval hvězdy 70. let v partu, která v pravém slova smyslu dobyla svět. Všechno směřovalo k dalšímu velkému turnaji, světovému šampionátu v Praze 1978. Během přípravy na turnaj se František Pospíšil překvapivě vzdal reprezentace.

Ivan Hlinka: Velký šéf

Darius Rusnák: Splněný úkol

Vladimír Růžička: Jeden proslov

Robert Reichel: Osobní věc

David Výborný: Zlatý kluk

Tomáš Rolinek: Volba z lidu