Nedomanský předstihl Eliáše. Jako druhý Čech bude uveden do hokejové Síně slávy
Bývalý útočník Václav Nedomanský bude 12. listopadu uveden do hokejové Síně slávy v Torontu jako druhý Čech po brankáři Dominiku Haškovi, který do vybrané společnosti vstoupil v roce 2014. V širší nominaci kandidátů byl také třiačtyřicetiletý bývalý hráč New Jersey Patrik Eliáš, který letos splňoval poprvé podmínky pro zařazení do výběru.
Pětasedmdesátiletý mistr světa z roku 1972 působil v československé lize ve Slovanu Bratislava, ve WHA v celcích Toronto Toros a Birminghamu a v NHL v Detroitu, New York Rangers a St. Louis.
Nedomanský byl vybrán jako nový člen Síně slávy spolu s bývalým kanadským útočníkem Guyem Carbonneauem, ruským obráncem Sergejem Zubovem a kanadskou útočnicí Hayley Wickenheiserovou. Mezi budovateli byli vybráni Jim Rutherford a Jerry York.
V letech 1965-1974 se zúčastnil deseti světových šampionátů za sebou, třikrát byl vybrán do all stars týmu MS a v roce 1974 byl vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje.
Vedle zlata z Prahy 1972 získal i čtyři stříbra (1965, 1966, 1971 a 1974) a tři bronzy (1969, 1970, 1973). Na olympijských hrách dosáhl na stříbro v roce 1968 v Grenoblu a na bronz o čtyři roky později v Sapporu.
V československé lize nastřílel za Slovan Bratislava 369 gólů v 419 zápasech a stal se třikrát nejlepším střelcem (1967, 1972 a 1974). V národním týmu dal rekordních 163 gólů v 220 duelech.
V roce 1974 emigroval přes Švýcarsko do zámoří, nikoliv však do NHL, ale do konkurenční WHA. V tvrdé soutěži patřil Nedomanský k největším hvězdám, během necelých čtyř sezon, v nichž oblékl dresy týmů Toronto Toros a Birmingham Bulls, zaznamenal 141 branek.
Do NHL naskočil až v 33 letech, přesto v ní stačil v barvách Detroitu, New York Rangers a St. Louis odehrát 428 utkání s bilancí 125 gólů a 283 kanadských bodů.
"Neměl jsem jinou možnost než uspět. Nemohl jsem si z existenčních důvodů dovolit opustit profesionální sport. Přijdete ve třiceti a komunikujete na úrovni pětiletého dítěte. Nemluvil jsem, mnoha věcem jsem nerozuměl a pomoc žádná nebyla. Ještěže se hrál hokej. Když jsem dokázal, že jsem lepší než ostatní, začali si mě vážit," řekl Nedomanský.
Po skončení kariéry působil jako trenér ve Schwenningenu a Innsbrucku, od roku 1992 začal pracovat jako skaut. Nejdříve v Los Angeles, pak i v Nashvillu a poslední tři roky ve Vegas.
Devětapadesátiletý Carbonneau vyhrál dvakrát Stanleyův pohár s Montrealem (1986 a 1993) a jednou s Dallasem (1999). Působil také v St. Louis.
V NHL sehrál 1318 zápasů a připsal si 645 bodů (257+388). V 231 duelech play-off zaznamenal 93 bodů (38+55). Třikrát získal Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL.
O jedenáct let mladší Zubov se potkal s Carbonneauem v Dallasu a byl rovněž u triumfu v roce 1999. Stanleyův pohár předtím získal už i v roce 1994 s Rangers.
Ve sbírce úspěchů má také zlato z olympijských her z roku 1992 v Albertville. V NHL si připsal i někdejší hráč Pittsburghu v 1068 duelech 771 bodů (152+619) a v play-off nasbíral v 164 zápasech 117 bodů (24+93).
Čtyřicetiletá Wickenheiserová, jež byla před měsícem při mistrovství světa v Bratislavě uvedena do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace, má ve sbírce čtyři zlaté medaile z olympijských her a dalších sedm triumfů na světových šampionátech.
Sedmdesátiletý Američan Rutherford je generálním manažerem Pittsburghu a vystavěl kádr pro triumfy Penguins ve Stanleyově poháru v letech 2016 a 2017.
Na stejné pozici působil dlouhá léta i v Hartfordu a následně po přestěhování klubu v roce 1997 v Carolině. S Hurricanes triumfoval v roce 2006. O tři roky starší York je dlouholetým koučem na Boston College.
