Na betonech plíseň nebyla, smál se spokojený Hašek po exhibici
Jihlava – Brankář Dominik Hašek se sice tradičně startu v exhibici bránil, ale nakonec byl rád, že jej organizátor Zlatého utkání Bedřich Ščerban přemluvil. Vychutnal si při poctě Ivanu Hlinkovi atmosféru vyprodaného Horáckého stadionu v Jihlavě a ani se mu v polovině nechtělo přepustit místo Romanu Čechmánkovi. Devětačtyřicetiletý olympijský šampion z Nagana a dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru ale zároveň poznamenal, že chytal naposledy.
"Bylo to lepší, než jsem si myslel. Potil jsem se abnormálně, ale bylo to příjemné. Chytal jsem jeden a půl třetiny, dokonce jsem si říkal, že bych odchytal dvě, ale když už se Čeman připravil, tak už bylo blbé, abych ho tam nepustil," usmíval se Hašek. Od konce kariéry v roce 2011, kdy končil ve Spartaku Moskva v KHL, oblékl výzbroj poprvé. "Člověk to úplně nezapomene. Něco jsem chytil, něco tam propadlo, ale myslím, že o to nejde. Jde o to, že jsme si dobře zahráli, lidé se bavili a mně to přišlo, že to bylo rychlejší, než jsem čekal," navázal Hašek, který bude letos jako první český hokejista uveden do Síně slávy NHL.
Vidět ho na ledě v brankovišti v Jihlavě bylo unikátním momentem. "Bylo to výjimečné. Kdyby nebylo Bédi Ščerbana, tak jsem odmítl. Až když mi řekl, tak jsem kývl. Já jsem se do toho nehrnul, ani jsem nepřijel na rozbruslení. Ale když už jsem vlezl na ten led, tak jsem do toho dal všechno, co jsem uměl. Ale nebylo to takové, že bych na kluky křičel, jak jsem byl zvyklý," prohlásil Hašek. Výzbroj dal dohromady, chybějící věci sehnal. "Na betonech plíseň nebyla, ale vesta hrozně smrděla," rekapituloval Hašek stav svého 'nádobíčka' po dlouhé pauze.
"Cítím se dobře. Jediné, co je hrozné, jsou palce a kotníky v bruslích. Ty bolí hrozně, jak noha není zvyklá na brusle. Ale jinak všechno úplně v pohodě." Spoluhráči na ledě ještě fanouškům předvedli kvalitní výkon, přestože už jen čtyři z kádru z Nagana mají aktuálně jistotu pokračování v kariéře. "Někdo má víc šedin na hlavě, ale kluci jsou furt v dobré kondici, což bylo na ledě vidět. Nemůžeme být stejně rychlí jako před patnácti dvaceti lety, ale i ti starší kluci pořád vypadají dobře," uznal Hašek.
Jeho už prý nikdo k dalšímu startu nepřemluví. "Vláďa Růžička už nehrál teď. Kdyby bylo ještě něco podobného, tak já budu ten druhý, kdo řekne, že ne," uvedl šestinásobný držitel Vezinovy trofeje pro nejlepšího brankáře NHL. S Růžičkou si po střídání také povídal na střídačce. "Ptal jsem se ho, proč nenastoupil. A spíš o životě, co dělá, co dělám já. A ještě jsem si z něj dělal srandu, jestli si náhodou nevybírá některého hráče pro nároďák," dodal Hašek.
Čerstvě se v minulých dnech dočkal ocenění od fanoušků, kteří jej vyhlásili nejlepším hráčem v historii Buffala. "Je to jedno z hezkých oceněních. Já osobně bych dal určitě Gilberta Perreaulta. Sice už teď možná lidem moc neříká, byl to jeden z nejlepších hráčů Kanadského poháru v roce 1976. Jirkovi Holečkovi dával góly. Byla to asi největší legenda Buffala. Ale cením si toho, že lidé hlasovali pro mě," podotkl Hašek.
V minulé sezoně byl uveden také do klubové Síně slávy Sabres, teď jej v listopadu čeká vstup mezi legendy celé slavné soutěže. "Na to se moc těším. Příští týden sem dokonce přijedou lidé z Kanady prodiskutovat, jak to bude vypadat. Tam je to bráno jako výjimečná událost. Ti další, kteří budou se mnou uvedeni, jsou všechno lidé, proti kterým jsem nastupoval – hráči, trenéři i rozhodčí. Jsou to velikáni, je to příjemné ocenění," dodal Hašek.
