Anketa Český klenot

Olympijský turnaj století v Naganu. Hokejové země se mohou poprvé v historii porovnat v nejsilnějších sestavách. V semifinále stojí český tým proti největšímu favoritovi turnaje a hraje s ním vyrovnaný zápas. Tak vyrovnaný, že 70 minut boje nestačí. Dominik Hašek a Patrick Roy chytají skvěle. Jejich duel rozhodnou nájezdy. Češi se poprvé chytají kolem ramen a jako prvního vysílají na průzkum Roberta Reichla.

Dominik Hašek bojuje v semifinále olympijského turnaje v Naganu o největší úspěch v naší hokejové historii. Klíčový hráč dovedl národní tým až k nájezdům. Do situace, kdy stojí sám proti vybraným hvězdám Kanady. Čtyři už vyřídil, k vítězství v jednom z nejdůležitějších utkání naší hokejové a sportovní historie zbývá poslední.

Nájezdy se staly na konci minulého století součástí podivné zkoušky, která měla podpořit vyřazovací systém turnaje. Marně. Semifinále Česko – Kanada i tak neomylně dospělo k nájezdům. Kanaďané byli připravenější než v Naganu. V prvních třech sériích proměnilo všech šest střelců. Za stavu 3–3 zlomil Ivan Hlinka bláznivou soutěž dvěma tahy: místo Milana Hniličky poslal do branky Romana Čechmánka a na poslední nájezd tajnou zbraň: obránce Jaroslava Špačka.

Milan Hnilička toužil dokázat, že umí chytat nájezdy velkých zápasů. Po dvou letech od střídání proti Kanadě dostal možnost v semifinále MS 2001 proti Švédsku. V první sérii ho překonal Jörgen Jönsson. Dalším nájezdům čelil Hnilička s vědomím, že už nesmí dostat gól. Ani od těch největších hvězd světového hokeje.

Rozhodující debata dramatického semifinále MS 2001 proběhla při nominaci na nájezdy. Josef Augusta nejdřív nechtěl vyslyšet rady hráčů, ať jede Viktor Ujčík. Povolil až teprve poté, co ho jeho bývalý jihlavský svěřenec přesvědčil, že dá gól. Za stavu 1-1 dostal Ujčík ve čtvrté sérii svou šanci.

Dva měsíce z vrcholné části sezony strávil Martin Ručinský operací a léčením břišních svalů. Vrátil se právě tak, aby stihl unikátní MS 2005 a ve čtvrtfinále první nájezd, kterým měl oplatit Američanům rok starou porážku z Prahy.

Mistrovství světa v Praze běželo v roce 2004 skvěle, po všech stránkách. Národní tým vyhrál v nové aréně všech šest zápasů skupiny a diváci se těšili na jízdu v play-off. Dobře rozehrané čtvrtfinále s Američany se ale zadrhlo a dospělo k nájezdům. V páté sérii se za stavu 0-0 rozjel šikovný obránce Andy Roach a způsobil českým fanouškům jeden z nejkrutějších okamžiků v moderní historii. Na dalším MS ve Vídni se Tomáš Vokoun a Andy Roach utkali znovu. Zase ve čtvrtfinále, při nájezdech a v páté sérii.

Z účasti na MS 2010 se omluvilo rekordních 25 hráčů. Trenéři museli při nominaci improvizovat tak jako nikdy v historii. Klikatou cestou prošlo mužstvo do čtvrtfinále proti Finsku. Nízká očekávání od týmu na hraně měly změnit nájezdy. A v nich litvínovský žolík s geniálně jednoduchou fintou.

Žádný tým v historii nepostoupil do zápasu o titul mistra světa díky nájezdům ve čtvrtfinále i semifinále. Žádný až do roku 2010. K výborným výkonům Tomáše Vokouna přidal své umění útočník, který vzdor všem problémům od první chvíle složitého turnaje věřil ve zlato.

Jen jednou dokázal národní tým zachránit zápas mistrovství světa, ve kterém prohrával o tři branky. Aby se to povedlo podruhé, potřeboval v Paříži 2017 skvělý finiš a v nájezdech spolehlivého střelce.