Před Lotyši jsem spal asi tři hodiny, ale byl to nejkrásnější den, hlásil zářící Voráček
Byl to pro něj fofr. V nočních hodinách z Bratislavy do Uherského Hradiště, aby nechyběl u porodu partnerky a narození syna, a potom hned zpět a připravovat se na zápas s Lotyšskem. Jakub Voráček tak před duelem příliš odpočinku a spánku neměl, ale že by to bylo na výkonu znát? Naopak. Český kapitán zazářil dvěma góly a dvěma asistencemi a stal se výraznou postavou obratu z 0:2 na 6:3.
Zatímco Bartošák vychytal v pátek večer výhru nad obhájci zlata Švédy a o pár hodin později byl u porodu syna Damiana, Voráček to zvládl naopak. Osobně si ráno v den zápasu užil porod, pak už pospíchal za týmem, aby mu pomohl v souboji s Lotyši. Vyplatilo se - devětadvacetiletý útočník dal dva góly a na další dva přihrál.
"Bylo to hektické a moc jsem toho nenaspal, asi tři hodiny... Ale jsem moc rád, že jsem se vrátil. A také že všechno proběhlo hladce, alespoň teda z mého pohledu. Nevím, jak z pohledu přítelkyně. Proběhlo to tak, jak mělo. Jsem rád, že jsou všichni zdraví a spokojení. A já se mohl vrátit zpátky k týmu. Byl to asi nejkrásnější možný den," řekl Voráček po utkání.
Sám od sebe neočekával zázraky. "Já jsem něco takového nezažil. To cestování a hektika, i když příjemná. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Já jen věděl, že Lotyši budou dobře bruslit a budou nepříjemní. A že zápas bude těžký. Dostali jsme dva rychlé góly, ale já věřil, že když se budeme hýbat, jak jsme se hýbali první třetinu, tak nakonec odpadnou, což se stalo. A my jsme zápas od čtvrtého gólu kontrolovali," uvedl Voráček.
Ve 38. minutě se právě on postaral o vedoucí gól na 3:2, čímž dovršil skvělý obrat. A od plic si radostí zařval. "Ani nevím, co to bylo," pousmál se Voráček. "Byl jsem natěšený, byl to klíčový gól. Dostal nás do vedení, měli jsme hodně šancí. Kuba Vrána pak dal brzy další gól na 4:2, což byl další z klíčových bodů zápasu. Jsem hrozně rád, že jsme to zvládli, nebyl to lehký zápas," pochvaloval si Voráček.
Obrat přinesl do českých řad velkou úlevu, za stavu 0:2 po první třetině se českému týmu nedýchalo lehce. "Dostali jsme všechny tři góly v oslabení, hodně těch vyloučení bylo zbytečných. Ale jsem rád, že i když jsme dostali ty dva góly, tak jsme se po první třetině uklidnili, zvedli se a pak dominovali celou druhou třetinu," připomněl Voráček.
Voráček vedle gólu na 3:2 a dvou asistencí završil skóre do prázdné branky v 59. minutě, kdy mu druhý zásah večera doslova nabídl před prázdnou lotyšskou brankou Michael Frolík. Více než oslavě gólu se ale Voráček věnoval diskusi s Rudolfsem Balcersem, který se při jeho zakončení prohnal kolem útočníka Philadelphie.
"Já tam měl prázdnou bránu, ale kdybych neuhnul, tak by mě trefil do hlavy. To bylo úplně zbytečné. Jsou to emoce během zápasu, ale jsem fakt rád, že mě netrefil, protože to by nedopadlo dobře. Bylo to vyšponované, zápas měl grády," podotkl Voráček.
Puk po gólu pro ráno narozeného syna Matěje přímo na ledě nevzal. "Ale maséři ho asi sebrali," věřil Voráček, jenž byl vyhlášen nejlepším hráčem českého týmu. Cenu mu po utkání předal na ledě generální manažer Petr Nedvěd a chvíli Voráčkovi ještě něco říkal. O co šlo? "Říkal, že mě bude muset vozit častěji," řekl s úsměvem Voráček, jehož vzal do porodnice v Uherském Hradišti manažer týmu Jan Černý a zpátky přivezl právě Nedvěd.
