Gudas: Náš nejlepší zápas na turnaji. Nedotáhli jsme to, ale na tým jsem hrdý

Jaké převládají pocity po takto dramatické bitvě?

Zklamání. Po zápase s Kanadou jsme v sobě ještě našli spoustu šťávy. Věděli jsme, že jde o poslední zápas sezony a chtěli do něj dát vše. Vše jsme plnili a nikdo nic nevypustil. Všichni bojovali, odehráli jsme nejhezčí zápas na turnaji. Bohužel jsme neproměnili gólové šance. Jsem strašně vděčný za podporu od našich fanoušků a o to víc mrzí, že jsme neurvali placku. Takový je prostě hokej, to se stává.

Několikrát při vašich šancích a zakončeních chyběly centimetry. Štve to o to víc?

Horko těžko se prohra kousá, speciálně v nájezdech. I v prodloužení jsme měli hodně šancí, ale nedotáhli jsme to. I tak jsem ale hrdý, jak se k tomu kluci postavili a jak jsme hráli celý turnaj.

Bylo těžké zmobilizovat se po utkání s Kanadou?

Nešlo to úplně jednoduše, ale kluci se k tomu postavili dobře. Řekli jsme si, že to musíme hodit za hlavu a čeká nás další utkání, k němuž se musíme dostavit v maximální formě. A pak můžeme mít vztyčenou bradu, i když prohrajeme, což se povedlo.

Zasypali jste ruského brankáře Andreje Vasilevského 50 střelami. Co říkáte na jeho výkon?

Jde o skvělého gólmana, což předvádí celou sezonu. To jsme věděli, ale v první třetině jsme na něj našli recept. Měl i spoustu štěstí, ale to nemění nic na tom, že chytal vážně výborně. Umí si pohlídat přímé střely. Hrubíno (český gólman Hrubec) nám dal velkou šanci, abychom zvítězili. Byl výtečný, postavil se k tomu, jak nejlépe mohl. Bohužel nám nepřálo štěstí.

Jak se vám hrálo desetiminutové prodloužení ve třech hráčích na obou stranách?

Na velkém ledě je to pěkná makačka. Když jsme si pohlídali puk, bylo to dobré. Dokázali jsme Rusy dokonce na chvíli zavřít v pásmu. Poučili jsme se a doufám, že příští rok bude ještě větší chuť a dotáhneme takové zápasy do posledních minut.

Pomohla v prodloužení i tvrdá příprava, kterou jste zažil pod koučem Milošem Říhou, a jak jste ji vnímal? 

Nebylo to jednoduché, ale jinak v sezoně makáme celou dobu. S Kubou (Voráčkem) jsme si dali dva a půl týdne volno, takže jsme se do toho potřebovali víc dostat. Dorazili jsme proto o týden dřív, abychom měli fyzičku. Nechtěli jsme, aby nám docházely síly. Byl to pro nás správný přístup, jedině to nám na větším hřišti pomohlo. Za rok se zase asi bude hrát na menším ledě, takže i příprava bude jiná. Mně to však nevadí.

Vnímáte plno mladých kluků jako příslib do budoucna?

Snad už příští rok to zvládneme. Vidím pozitiva, mladí kluci šlapali, starší jim šli příkladem. Byl to skvělý balanc celého týmu.