Plekanec oslaví 100. zápas v reprezentaci: Neměl jsem nikdy důvod říct ne
Jubilejní stý zápas v reprezentaci čeká ve čtvrtek proti Rusku Tomáše Plekance. Pětatřicetiletý vicemistr světa z roku 2006 se dokázal k této metě dostat i přesto, že prakticky celou kariéru působí v zámořské NHL. "Je to samozřejmě hezký pocit. Hokej mě baví, já si to užívám a snažím se užít si každý zápas," řekl Plekanec.
Účastník jedenáctého světového šampionátu má ve sbírce i bronzové medaile z let 2011 a 2012, startoval na dvou olympijských hrách (2010 a 2014) a na Světovém poháru v roce 2016. "Ale těžko si vybrat jeden moment nebo jeden zápas. Byla jich spousta. Ať to byla Bratislava (2011), Riga (2006) nebo Švédsko a Finsko (2012), samozřejmě ty medailové se líp pamatují," prohlásil Plekanec.
Ale rád vzpomíná i na další turnaje. "V Moskvě (2016) byla super parta, hezký hokej, ale bohužel se nám nepovedlo postoupit (do semifinále). Tady je to zatím taky fajn, i když mám nějaké mezery, ale parta je dobrá, mladí kluci. Těch momentů je spousta, jeden asi těžko vypíchnout," zopakoval Plekanec.
O působení v národním týmu od malička snil. "Člověk kouká na ty zápasy a samozřejmě sní o reprezentaci. A já jsem nebyl jiný než ostatní kluci. Těžko bych v té době očekával, že odehraju nějakých sto zápasů v nároďáku, ale je to samozřejmě hezký pocit," řekl Plekanec.
V NHL odehrál za Montreal a Toronto 998 zápasů a dalších 94 v play-off, v zámoří působí po odchodu z Kladna od roku 2002. Posílit národní tým ale nikdy neváhal ani po vyřazení i ve 2. kole play-off.
"V první řadě mě hokej baví. Já si ho užívám. Pokud mě bude bavit, tak není problém hrát. Když je zájem trenérů a mají pocit, že týmu ten hráč může pomoct, tak si myslím, že není důvod nejezdit. Neměl jsem nikdy důvod říct ne," uvedl Plekanec.
Podobné to bylo i letos, kdy jej kouč Josef Jandač s generálním manažerem Jiřím Fischerem přesvědčili, že jeho zkušenosti a schopnosti nutně potřebují. "Je tam pak spousta jiných věcí, které si musí člověk probrat, jestli to za to stojí, nebo ne. Pro mě to za to vždycky stálo. Když pak tady vidí člověk ty tribuny plné fanoušků s vlajkama, tak je to nejhezčí pocit, co může hráč zažít. Hrát za nároďák a vidět, jak nás ty lidi podporují," prohlásil Plekanec.
Hrát za klub a národní tým je podle něj rozdílné. "Fandění je jiné než v NHL. Tam je to spíš víc takový byznys, víc tak, že člověk chodí jakoby do práce. Tady hrát před těmi lidmi je něco jiného. Je to také o emocích. Zážitky s těma klukama, mentalita je tady úplně jiná než tam. Já si užívám obojí, obojí má svoje. Všechno má svoje dobrý a špatný věci," sdělil Plekanec.
Je ale přesvědčený, že se jeho reprezentační kariéra už chýlí ke konci. "Už určitě moc zápasů nepřidám," prohlásil Plekanec, jemuž zatím rodina fandí na dálku a podporu přímo v hledišti možná bude mít až při vrcholu turnaje. "Možná později na čtvrtfinále podle toho, jak budeme hrát," dodal Plekanec.
