Musím se s tím poprat, zdraví má člověk jen jedno, říká zklamaný Nestrašil

Pocity zklamání nedokázal bezprostředně popsat. "Sám nevím. Já se sice směju, ale je to takový můj obranný mechanismus. My si většinou v rodině z toho děláme srandičky a pak to přijde později. Samozřejmě že mě to mrzí. To by mrzelo asi každého," řekl Nestrašil.

"Budu se s tím muset nějak poprat a jít dál. Jsem na to už zvyklý, zažil jsem si asi v životě horší věci a jsou daleko horší věci. Tohle je nic. Jenom doufám, že v budoucnu bude třeba i nějaká další šance, že bych si mohl na mistrovství světa zahrát a mohl to vydržet až do konce," prohlásil.

"Každého sportovním životem provázejí zranění. Ke mně se to spíš vztahuje z toho důvodu, že to jedno bylo hodně velké a závažné. Jinak jsou to v hokejovém světě běžné věci," řekl Nestrašil, který v únoru 2016 v dresu Caroliny v NHL na ledě Toronta po čistém ataku domácího Nazema Kadriho vrazil do mantinelu a utrpěl zlomeninu dvou obratlů.

Přišel tehdy o květnové mistrovství světa v Rusku a následně i o možnost zařadit se jako náhradník do nominace na zářijový Světový pohár v Torontu. "Přemýšlel jsem o tom už minule. I těsně před olympiádou jsem měl takové menší zranění a taky bylo načasované dost blbě. Říkal jsem si, že to může být o té hlavě," připomněl absenci v nominaci na únorových olympijských hrách v Pchjongčchangu.

Premiérový velký turnaj si v Kodani užíval až do začátku pátého duelu s Běloruskem, kdy jej Alexandr Kitarov narazil na mantinel. "Jel jsem sem s tím, že se sem fakt těším a užiju si to. Byl jsem celý turnaj velmi pozitivní a pak zlomek vteřiny, špatná situace a celé se to otočí," uvedl Nestrašil.

Živil ještě naději na pokračování v turnaji. "V první chvíli jsem si myslel, že je to úplně konečná, že mě odvezou do nemocnice, ale pak se to docela uklidnilo. Poslední dva dny se to trošku zlepšovalo," prohlásil Nestrašil. Po dnešním ranním rozbruslení se ale definitivně rozhodlo, že na turnaji končí.

Na šampionát bude vzpomínat v dobrém. Bylo to úžasný, říká

"Šel jsem na led, ale když si nemůžu utáhnout tkaničky na bruslích, tak prostě nemůžu hrát. Cítil jsem na ledě, že kdybych nastoupil, tak by to bylo patnáct dvacet procent," podotkl. "Nemá to cenu, jsou tady další kluci, kteří můžou hrát na sto procent. Je daleko lepší, když nastoupí oni, než abych se tam plácal já. Nikomu by to pak nepomohlo, ani mně, protože bych tam vypadal jak blbec, týmu pak už vůbec. V tom mi to rozhodování dost ulehčilo," řekl Nestrašil.

Na působení v Kodani si chce uchovat jen pozitivní vzpomínky. "Bylo to úžasný. Zápasy, které jsem hrál, jsem si strašně užil. Se Slovenskem to byl nejhezčí zápas, co jsem v kariéře odehrál," uchvátila jej premiéra na mistrovství světa před vyprodanou Royal Arenou, zaplněnou českými a slovenskými fanoušky. "To bylo fakt krásný. Ze skupiny jsem zvládl všechny ty zajímavější zápasy, za to jsem hrozně rád." Jeho vystoupení na šampionátu si nenechali ujít ani příbuzní.

"Měl jsem tady na první dva zápasy přítelkyni, pak přijeli rodiče. Ti přijeli na čtyři zápasy, viděli mě jeden a 35 vteřin. Stihli zápas s Ruskem, který se nám povedl. Já na to budu vzpomínat jen pozitivně," dodal Nestrašil. Dnes se rozhodne, zda pocestuje domů, nebo zůstane s týmem v Dánsku.

"Dneska tady na zápas ještě určitě zůstanu a musíme se rozmyslet, jestli chci zůstat do konce turnaje. Nebo jestli pro mě bude lepší se na to raději nekoukat, protože se znám a vím, že bych se v hledišti dost trápil. Taky nechci kazit skvělou náladu v kabině, aby tam kolem mě chodili a báli se něco říct," konstatoval.

Zápasy proti Francii či Rakousku se podle něj dají na tribuně vydržet, ale klíčové duely už jsou horší. "Přijde čtvrtfinále a člověk by byl rád na ledě po šestitýdenní přípravě, kdy jsme objížděli všechno možné. Zase na druhou stranu zdraví má člověk jen jedno," dodal Nestrašil.