BLOG: Češi v Kodani baví. Na ledě i v hledišti
Nemají na dresech hvězdná jména, na ledě ale dřou a makají jeden za druhého. Co týmu chybí v kvalitě, dohání bojovností. Už dnes nebo zítra se k mužstvu mohou připojit David Pastrňák nebo třeba Tomáš Hertl, výrazná posila ale do Kodaně dorazila už o víkendu. Tisíce českých fanoušků totiž hokejistům vytvořily téměř domácí atmosféru.
Byla to paralela na ledě i v hledišti. Proti švédským hvězdám čeští mladíci, proti přesile diváků ve žlutém, kteří to mají do Kodaně jenom přes most, skupinky tuzemských fanoušků. Přesto jako by byl pět minut před koncem na hřišti jen jeden tým a na tribunách jen jeden národ. Ten český.
Obránci budí rozpaky, útok často postrádá myšlenku, hráči dělají hloupé chyby nebo jsou zbytečně vylučovaní. V prvních třech dvouminutových oslabeních obdrželi Češi tři góly. A do toho ty nepovedené vstupy do utkání.
Ale přesto to zatím není nikterak hrozné. Ba naopak, nechybělo mnoho a body mohli Češi získat i proti Švédsku. Obhájce titulu byl v závěru zápasu zatlačen do vlastního pásma a klepal se o výsledek. Hokejisté národního týmu jsou možná nezkušení nebo ne tolik kvalitní, vše ale nahrazují bojovností a touhou rvát se o každý puk.
Mužstvo sice postrádá typicky hvězdného vůdce, kterými bývali hráči jako Jaromír Jágr nebo Jakub Voráček, jednotlivci však dokážou strhnout tým jinak. Tuhle Libor Šulák odvážným výpadem z hloubi vlastního pásma, tu zase Dmitrij Jaškin tvrdým hitem. Josef Jandač složil bruslivý výběr, jehož hra si zaslouží uznání. Prohra se Švédy byla čestná.
A viděli to i fanoušci. Ti v kodaňské aréně o víkendu vytvořili takovou atmosféru, že si hráči museli připadat jako doma v Praze. Skvělá nálada se přenesla i na hřiště, týmu zase jednou nechybí zápal a emoce. A to v konečném součtu může být platnější než deset posil z NHL.
Po dvou zápasech je brzy soudit, na hokej českých reprezentantů se ale zatím pěkně dívá. A pokud hráčům chuť vydrží, ostudu na šampionátu neudělají. Naopak by mohli dost expertů ještě překvapit…
