Do Síně slávy IIHF vstoupili Sakic i finské legendy Selänne a Koivu
Kolín nad Rýnem – Tradičně jen pár hodin před vyvrcholením mistrovství světa byli do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF uvedeni další skvělí hokejisté minulých let. Letos se pocty dočkali útočníci Joe Sakic, Teemu Selänne a Saku Koivu, obránce Uwe Krupp, někdejší skvělá americká hokejistka Angela Ruggierová a Rakušan Dieter Kalt v kategorii budovatelů. Cenu Richarda "Bibiho" Torrianiho pro hokejistu ze země mimo světovou špičku získal Skot Tony Hand.
Sakic vstoupil do Síně slávy IIHF osm let po konci kariéry a pět let poté, co byl přijat do hokejové Síně slávy v Torontu. V roce 2002 patřil mezi trojici prvních Kanaďanů, kteří se dostali do Triple Gold Clubu sdružujícího vítěze Stanleyova poháru, mistrovství světa a olympijských her.
"Bylo mi vždycky ctí, když jsem mohl hrát za svou zem. Nic se nevyrovná tomu, když jsem mohl nastoupit na mistrovství světa, olympijských hrách nebo Světovém poháru. A měl jsem také štěstí, že jsem mohl hrát vedle skvělých hráčů a učit se od nich," řekl Sakic, který Kanadě pomohl vyhrát MS v roce 1994 a olympijské zlato v Salt Lake City 2002. Kariéru v NHL spojil s Coloradem Avalanche (původně Québec Nordiques), s kterým vybojoval tituly v letech 1996 a 2001.
Na rekordních šesti olympiádách si zahrál Selänne, který s Finskem vybojoval stříbro v roce 2006 a bronz v letech 1998, 2010 a 2014. Se 43 body ze 37 zápasů je nejproduktivnějším hráčem historie olympijských turnajů. Stříbro a bronz získal také na světových šampionátech. Triumfu se dočkal v NHL, kde v roce 2007 pomohl k historickému úspěchu Anaheimu.
Ocenění si hodně cenil a přirovnal jej k zápasům v národním týmu, o kterých jako malý kluk snil. "Takže je pro mě čest se sem postavit a převzít tento dres," poukázal Selänne na tradiční zvyk, podle něhož ocenění přebírají speciální reprezentační dresy se svým jménem. "Ten pocit, co pro vás znamená obléct si dres a hrát za národní tým, se nedá ani popsat. Jsem vděčný," řekl rodák z Helsinek.
S hokejem Selänne skončil v roce 2014, stejně jako jeho krajan Saku Koivu, který během kariéry v NHL vyhrál i boj s rakovinou. Mistr světa z roku 1995 a majitel dalších sedmi medailí z MS a OH byl dlouholetým kapitánem Montrealu. Posledních pět sezon v NHL odehrál za Anaheim.
Krupp se stal prvním německým vítězem Stanleyova poháru. V roce 1996 triumfoval s Coloradem a v roce 2002 s Detroitem. Kariéru ukončil v roce 2003. Poté úspěšně působil i jako trenér u německé reprezentace. Nadšený z ocenění byl i proto, že se narodil v Kolíně nad Rýnem, takže jej převzal v podstatě doma. "Vyrostl jsem tady, o to je ta pocta sladší," řekl Krupp.
Bývalá americká reprezentantka Ruggierová je olympijskou vítězkou z Nagana a čtyřnásobnou mistryní světa. Jako jediná se ceremoniálu osobně nezúčastnila a cenu za ni převzal bratr. S ohledem na úmrtí v rodině se Ruggierová omluvila.
Kalt má za sebou kariéru hráče, rozhodčího, trenéra a byl také deset let šéfem národního hokejového svazu. Hand odehrál za Velkou Británii 21 světových šampionátů různých úrovní a věkových kategorií.
V Síni slávy IIHF je i 24 zástupců českého hokeje. Jako dosud poslední do ní byli uvedeni předloni Dominik Hašek a Robert Reichel.
