Francie: V dozvucích senzace reálný cíl - i za rok působit mezi elitou

Bylo by zřejmě navýsost optimistické očekávat podobný výsledek na letošním mistrovství: ne z toho důvodu, že by se francouzská soupiska nějak výrazně oslabila, nýbrž zkrátka proto, že podobné "zázraky" nepřichází každý den. Francie v helsinské skupině začala prohrou se Slovenskem, načež si spravila chuť zdoláním důležitého a pro sebe vcelku srovnatelného soupeře – Rakousko padlo po výsledku 1:3. S výjimkou zmíněné senzace s Rusy pak už následovaly pouze prohry: s Finskem, Lotyšskem, USA a velice těsná porážka 2:3 v prodloužení s Němci.

Celkové umístění? Sedmé místo v osmičlenné skupině a ztráta 3 bodů na místa v play-off. To však nebylo pro Francii před šampionátem reálným a ani zamýšleným cílem. Francouzi se chtěli umístit kolem desátého místa a komfortně se zachránit, což si díky výhře nad Rakušany zařídili. Třináctá pozice tak sice znamenala malé "zpoždění" za původním plánem, výhra nad Rusy však přebila vše ostatní a tým tak z Finska odjížděl ve spokojeném (a možná ještě i trochu udiveném) rozpoložení.

Ostrý rozjezd na začátek

Tým bude mít letos v Minsku obdobný cíl: zdálky se vyhnout záchraně a aspirovat zhruba na to desáté místo. Ve skupině se bude muset snažit, když hned na úvod začíná s Kanadou. Duel obra s trpaslíkem a náročná otázka především pro psychiku francouzských hráčů, na kterou by debakl zřejmě nezapůsobil zrovna přívětivě. Hned další zápas bude zřejmě pro snahy hráčů klíčovým, soupeřem jim bude z divize 1 postoupivší Itálie. Tady bude potřeba výhra – jakýkoliv jiný výsledek by Francii udělal povážlivé rány na jejích cílech a plánech.

Ve skupině dále čekají silní Švédové, Češi a Slováci a poté i "slabší", nikterak však slabé výběry Norska a Dánska. Právě proti nim budou Francouzi aspirovat na urvání několika bodíků. Tým složený z naprosté většiny z hráčů hrajících po evropských (a obvykle i těch druhořadějších z nich) soutěžích bude muset spoléhat hlavně na svou sevřenost a sehranost, nikoho patrně neohromí svými hráčskými kvalitami. Udržet se, to je hlavní cíl; cíl, který se Francii daří naplnit od roku 2008. Neexistuje příliš důvodů a příčin, proč by se jim to nemohlo povést i na minském ledě.

V nominaci nechybí útočník Roussel z Dallasu

Navíc mohou Francouzi počítat i s pomocí dvou útočníků, kteří hráli v uplynulé sezoně NHL. Oba mají ve svých zámořských týmech odlišnou pozici: Antoine Roussel nastupoval za Dallas pravidelně, Stéphane Da Costa odehrál za Ottawu jen 12 utkání a jinak působil na farmě v Binghamtonu v nižší AHL.

Z kádru má bohaté zkušenosti z NHL brankář Cristobal Huet, který získal v roce 2010 s Chicagem Stanley Cup. V týmu je i útočník Yorick Treille z Grenoblu, bývalý hráč Vítkovic, Sparty a Chomutova. Chybí jeho bratr Sacha z Kladna, který je od ledna mimo hru se zraněným kolenem. Dvanáctka nominovaných působí v domácí soutěži. Z krajánků patří Pierre-Edouard Bellemare mezi nejproduktivnější hráče švédského mistra Skelleftey.