Že jsem nedal gól, možná zkresluje. Ne každý šampionát je podle představ, hodnotil Slafkovský

Slováci chtěli kanadského favorita zaskočit, ale začátek utkání se jim nepovedl. "Je to dobrý, zkušený tým, který, když uděláme chybu, tak ji využije. Nemyslím si, že bychom byli nervózní. Dostali jsme dva rychlé góly, ale byli jsme v zápasu. Byli jsme na dostřel jednoho gólu, bohužel to nevyšlo," připomněl Slafkovský průběžný stav 1:2.

"Myslím, že jsme si vytvořili dostatek šancí. Samozřejmě měli víc střel, ale dostávali jsme se do šancí. Velkých příležitostí proti takovým týmům nebývá mnoho, a když jsou, je potřeba je využívat," mrzely ho neproměněné příležitosti.

V utkání schytal střelu, ale s mírnou bolestí zápas dohrál. "Do ruky, pohoda. Na začátku to chvíli bolí, ale v pohodě jsem mohl hrát dál," vrátil se k momentu, kdy ho puk zasáhl do ruky.

Turnaj se mu hodnotil těžce, ke skupině se vracet nechtěl. "Ze skupiny je potřeba postoupit a toto byl nejdůležitější zápas, ve kterém jde o všechno. A ten jsme bohužel nezvládli," prohlásil.

Velkým tématem byla nula na jeho kontě vstřelených branek v celém turnaji. "Možná zkresluje ta informace, že jsem nedal gól. Ale myslím si, že jsem dělal i jiné věci. Jasně, mohlo to být lepší z mojí strany. Možná jsem i já očekával od sebe víc, ale ne každý šampionát je podle představ. Dařilo se jiným klukům, za což jsem rád. Když bylo potřeba, rozhodovali oni. V tak krátkém turnaji je úplně jedno, kdo góly dává," uvedl.

Ve dvaceti letech je brán za toho, kdo má tým táhnout. Taková pozice mu ale nevadí. "Já bych chtěl být lídr, to jsem se v každém zápasu snažil ukázat. Možná i když jsem byl někdy frustrovaný, tak to nebylo o tom, že bych byl na někoho naštvaný, ale chtěl jsem vyhrát. Mám rád výhry, a když vidím, že bych to mohl udělat lépe, tak mě to frustruje," řekl k reputaci.

Podle Slafkovského chyběl Slovákům zraněný Martin Pospíšil. "Měli jsme sehrané útoky a když jeden vypadne, tak je jasné, že se hraje hůř. Ale nemůžeme se vymlouvat na takové věci," prohlásil. "Až my mladí nabereme trochu víc zkušeností, naučíme se hrát velké zápasy, tak to v budoucnosti může vypadat dobře," dodal.

Z atmosféry v zaplněné hale si hlavu nedělal. "Mám to rád. Užíval jsem si každou chvíli na ledě. Mě to žene dopředu, i v Kanadě (Montrealu) máme velký stadion, kde máme hodně fanoušků. Mě to víc baví, když je to vyprodané, než kdyby to bylo poloprázdné," uvedl.

Je otázkou, zda to také nebyl poslední zápas pro trenéra Craiga Ramsayho. "Je to dobrý trenér. To nejsou moje rozhodnutí, nechám to na lidi, kteří se o to starají. Hrálo se mi (pod ním) super. Vlastně mě vytáhl, dal mi šanci, když mi bylo šestnáct. Za to mu budu vděčný do konce života. Takže jsem byl rád, že jsem pod ním mohl reprezentovat," dodal.