Pešán je výborný trenér, na Liberec se těším, říká Knot. Na MS si po farmě chce spravit chuť
Na mistrovství světa má už úplný klid na práci, protože budoucnost si stvrdil podpisem. Reprezentační obránce Ronald Knot těsně před šampionátem posílil extraligový Liberec, kde se dohodl na smlouvě na tři roky. Do Rigy přijel s chutí, protože vyměnil hokej na farmě Arizony v Tucsonu za šanci zabojovat o medaili.
Uvažoval jste, jestli nepočkat se smlouvou po šampionátu, že by přišla ještě lukrativnější nabídka?
Takto jsem o tom nepřemýšlel. Věděl jsem, že po těch posledních letech, co jsem byl v cizině, tak potenciální zájemci už ví, čeho jsem schopný. Místa v Evropě je málo tím, že hráči odchází z KHL. Je opravdu těžké najít si práci v Evropě a věděl jsem, že moc variant nemám. Chtěl jsem to vyřešit, co nejrychleji to šlo. Moc jsem nepočítal s tím, že týmy, které neměly zájem před šampionátem, že by se u nich něco změnilo, i když bych odehrál fantastické mistrovství. Většinou to bylo asi tak, že jsem se jim nehodil do koncepce, nebo naopak prostě neměly místo pro cizince.
Preferoval jste tedy dlouhodobou smlouvu než třeba podepsat na rok a pak zkusit ještě cizinu...
Máme s Libercem dohodu, že pokud budu mít nějakou zajímavou nabídku ze zahraničí, tak mě uvolní. Nicméně nechtěl jsem smlouvu jen na rok, protože v posledních letech jsem měnil angažmá vždy po jedné sezoně. Chtěl jsem někde zůstat trochu delší dobu. Přece jen je to pohodlnější a člověk má víc času něco budovat. Chtěl jsem mít tu jistotu.
Byl pro vás Liberec jedinou možností v extralize?
Už jsem tam hrál a znám prostředí. Vždycky se v Liberci ke mně chovali hezky a byl jsem strašně spokojený. Prožil jsem tam dva nejlepší roky v kariéře. Co se týká týmových úspěchů, i osobně se mi dařilo. Šlo určitě o jeden z důvodů, proč jsem k Liberci inklinoval. Rád spolupracuju s trenérem Pešánem, myslím si, že je to výborný trenér, takže se na to těším.
Pomohla při rozhodování i vidina klíčové role v defenzivě Bílých Tygrů, třeba i na přesilovce?
Nějakou představu mám, takovou mají i trenéři. Záleží ale hlavně na nich, jak si to poskládají. Nejsem samozřejmě jediný, kdo umí hrát tyto situace. Je tam spoustu šikovných hráčů, tým je poskládaný opravdu výborně. Teď se ale soustředím hlavně na mistrovství.
Těšil jste se na mezinárodní hokej, potažmo extraligu po zkušenosti na farmě?
Je to rozdíl. Nedokázal jsem si představit jaký, do té doby, než jsem to zažil. Trvá, než si člověk zvykne. Hraje se trochu jiný systém, což se odvíjí od rozměrů kluziště. Furt si zvykám, ale každý den je to lepší. Sezona v Americe byla všelijaká. Ke konci jsem věděl, že už tam nebudu působit a když jsem se dostal na mistrovství, chtěl jsem si spravit chuť. Jsem hrozně rád, že si můžu prodloužit sezonu a budeme se snažit, aby to bylo co nejdéle.
Vnímáte AHL jako drsnou soutěž, když v ní spoustu kluků nesmlouvavě bojuje o šanci na NHL?
Je to byznys, a tak k tomu přistupují. Týmy AHL nejsou nic jiného než přípravný tým pro organizace v NHL. Tomu se vše podřizuje. Nikdo nehledí na to, jestli máte nějakou historii, jestli jste hrál v Evropě, jste na přesilovky a podobně. Je to na styl: Připravíme si tě pro tuhle roli v NHL, proto seš tady. V momentě, kdy o vás organizace v NHL ztratí zájem, tak se od toho odvíjí i vaše působení na farmě, což je mnohdy kruté, ale pochopitelné. Kdybych byl na jejich místě, dělal bych to asi stejně. Z Ruska nebo Česka jsem byl zvyklý, že týmy chtějí vyhrávat a dělají se postupné kroky, abyste bojovali o nejvyšší příčky. V AHL chtějí být úspěšní, ale ne za každou cenu, nejdůležitější je vychovat hráče pro první tým.
Vycítil jste, že to do NHL přes Arizonu nepůjde?
Vnímáte samozřejmě, jakou máte pozici v týmu. Ale říkal jsem si, když už se mně tam povedlo dostat, nechci to vzdát ani v půlce ani před koncem přestupového termínu. Řekl jsem si, že budu bojovat až do konce, ať to dopadne jakkoliv. Přestože to nevyšlo, můžu si říct, že mám čisté svědomí a udělal jsem pro to všechno. Jediné, čeho můžu litovat, že nepřišla šance trochu dřív než v osmadvaceti letech. Když je člověk po draftu, pak je asi jednodušší se adaptovat na hokej v zámoří.
Jak se vám jeví politika stavby kádru Arizony?
Jdou cestou, že se snaží za dobré peníze sehnat hráče, kteří jsou vyzkoušení dospělým hokejem v Evropě a mezinárodní scénou. Ať už já, Lukáš Klok, Miloš Kelemen, rok předtím Dima Jaškin. Předtím jim to vyšlo s Karlem Vejmelkou, kterého vytáhli z Brna a teď jim dělá jedničku. U někoho se trefí, povede se mu to a zapracuje se do NHL. Když to nevyjde, podají si ruce na konci sezony a jde se dál.