Kahunův splněný sen: Na ulici jsem střílel na bránu a říkal si, že je to finále proti Kanadě

Jak si to užíváte, že jste ve finále mistrovství světa?

Pořád to moc nedávám, je to fakt neskutečný pocit. Tak moc jsme si to zasloužili. Je to neuvěřitelné. Budeme hrát o zlato na mistrovství světa, to je cíl každého kluka, který začínal s hokejem. Když jsem byl malý, hrál jsem na silnici a střílel na bránu a vždycky si říkal, že je to finále mistrovství světa. Vždycky to byla Kanada, proti které jsem hrál. Prostě si ten moment užívám.

K tomu splnění snu jste hodně pomohl, třemi asistencemi v semifinále...

Myslím si, že se mi to teď jen vrátilo. Vždycky jsem o tom mluvil, že tvrdě pracuju, a někdy se to vrátí. Na začátku turnaje se mi moc nedařilo, nic tam nepadalo. S rodinou jsem si vždycky říkal, když jsme si volali, že se mi to vrátí, když prostě budu dál makat. Krásné.

Zápas se pro vás ale nevyvíjel dobře, po pěti minutách jste prohrávali 0:2. Co jste si řekli na střídačce, že jste se ještě v první třetině dostali do utkání?

Začátek byl fakt moc špatný. Byla tam trochu nervozita. Sice jsme si říkali, že Amíci na nás vlítnou, ale nebudu lhát, připravení jsme na to nebyli. Dostali jsme dva blbé góly. Máme ale tým, který hraje každý pro druhého, a proto jsme ve finále. Nikdy nepřestaneme hrát a je jedno, kolik je stav nebo s kým hrajeme. Fakt jsme si to zasloužili.

Poslední třetina, prohráváte o gól. Vaše formace (s Johnem-Jasonem Peterkou a Frederikem Tiffelsem) tam naskakovala ob střídání. Kde jste brali síly?

Sám ani nevím. Taky jsem hledal nohy. V nějakých střídáních jsem fakt už nevěděl, jak se dostat dopředu. Trenér na nás sázel, my jsme ti ofenzivní hráči. Každopádně děkujeme za to, že nás tam dával, a naštěstí se nám to podařilo dát.

Jak to podle vás bude vypadat proti Kanadě ve finále?

Musíme zregenerovat. Budeme mít určitě pár minut, kdy si zařveme, trochu se zasmějeme. Ale hned od rána se musíme připravit na Kanadu. Udělat si analýzu a budeme ready.

Druhé finále v pěti letech, tedy od olympiády v Pchjongčchangu. Co je víc?

Už jsem si splnil být ve finále olympiády, ale tohle je víc. Upřímně řeknu, že když jsem začínal v patnácti, šestnácti v německém nároďáku, tak se pořád mluvilo o tom, že se možná nikdy nevyhraje medaile. Teď budu mít obě. Z olympiády i mistrovství světa. Nemám slov. Moc krásný pocit. Na olympiádě jsme udělali stříbro, ale teď chceme zlato.

Může pomoct zkušenost z olympiády v roce 2018, poradíte mladším klukům?

Kluci, kteří byli v Rize v roce 2021, když jsme se taky dostali do semifinále, skončili čtvrtí. Je upřímně horší být čtvrtý než vypadnout ve čtvrtfinále. Ze čtyř týmů, když jste jediní, kteří nic nemají, je to fakt hrozný pocit. To jsme si řekli, že už to nechceme zažít znovu. Teď jsme ve finále.