Chybí nám šedesátiminutový týmový výkon. Kanada se mi na turnaji líbí nejvíc, říká Pacina

"Šampionát vnímám jako obrovský hokejový svátek pro českou veřejnost, pro české holky a ženy a samozřejmě pro český hokej. Poprvé v historii je šampionát elitní divize u nás a s tím přicházejí i očekávání a radost," říká Pacina.

"Rodiny všech reprezentantek mají možnost po letech vidět je hrát doma proti nejlepším hráčkám na světě. S tím přichází i tlak, očekávání, jak vědomě, tak podvědomě. Touha holek ukázat se, předvést se, udělat dobrý výsledek. To samozřejmě někdy nevede úplně ke konzistentním výkonům," myslí si s ohledem na dosavadní výsledky.

Češky mají za sebou tři utkání ve skupině. Na úvod si poradily se Švýcarkami (3:0), poté nestačily na favorizované Američanky (0:4) a naposledy podlehly také Finkám (2:4).

"Sice jsme vyhráli nad Švýcarskem a byl to z mého hlediska dobrý výkon, ale objevovaly se tam často nevyvážené situace dvě na jednu, tři na dvě, samostatný únik. A to samé s Amerikou, že fázemi jsme opravdu hráli fantasticky, agresivní forčeking. V určitých fázích zápasu jsme byli schopni hrát vyrovnaně, člověk z toho měl opravdu obrovskou radost," tvrdí.

To samé jako proti Švýcarsku se ale objevilo podle Paciny i proti Finsku. "Propadávali jsme a nehráli jsme kompaktně, dohromady. Finky se dostávaly do rychlých protiútoků a do nevyvážených situací – samostatné úniky, dvě na jednu, tři na jednu. Finky to potrestaly," dodává.

"Fázemi ve všech třech zápasech jsme hráli světový hokej a proti Americe v určitých fázích možná nejlepší hokej, jaký jsme kdy hráli. Ale chybí nám šedesátiminutový týmový výkon, který je vyrovnaný od první minuty až do konce zápasu," hodnotí.

Předvedou Češky proti Kanadě kompaktnější zápas?

Výběr trenérky Carly MacLeodové čeká na závěr skupiny další těžký soupeř. "Kanada, i když prohrála s Amerikou, se mi možná líbí úplně nejvíc ze všech týmů. To je prostě hokej sprinterek. Hrají velice kompaktně, blízko u sebe, krátké nahrávky, rychlé protiútoky. Přechází na slabou stranu, velice rychle dokáží jít do brány. Souboje mají velice kvalitní, často z nich vycházejí jako vítězky, mají dobrou podporu. To by si mohly naše reprezentantky od nich vzít. Hrát kompaktnější zápas, nebýt tak roztahaní, abychom si mohli vypomáhat krátkými přihrávkami," říká Pacina.

Podle Paciny hrají Američanky víc individualisticky. "Kanaďanky jsou výborně koučované. Je to opravdu týmový výkon. Přihrávka přijde okamžitě, nepřidržují kotouče, o puk se dělí. Američanky jdou víc do samostatných akcí, ale také si vypomáhají. Velké rozdíly tam nejsou, možná v individuálním talentu. Vzájemný zápas byl tak rychlý, zábavný a pohledný, že to byla krásná podívaná," tvrdí.

A na koho si musí Češky dát z kanadského týmu speciální pozor? "Nevyzdvihoval bych jednotlivé řady. Kanaďanky otáčejí hru maximálně rychle. Kdykoliv se dostávají ke kotouči, dvě tři hráčky už opouštějí pásmo a dostávají přihrávku. Naše holky si budou muset dát pozor na rychlé protiútoky, aby nevedly k přečíslení," upozorňuje.

Kanadská trenérka českého týmu MacLeodová tak půjde proti "svým". "Její největší dar, jaký má a který umí předat, je víra. Víra ve vítězství, víra v naše reprezentantky. Je vynikající řečník, umí tým opravdu připravit, namotivovat, inspirovat, podržet. Umí si udržet vyrovnanost na střídačce, že se nenechá strhávat momentem zápasu. I když se zápas nevyvíjí tak dobře, má chladnou hlavu, nechává si odstup k situaci," myslí si Pacina.

Česká budoucnost? Víc tréninku a odříkání

Český ženský hokej se v posledních letech výrazně posunul a přiblížil se k zámořské špičce, přesto mu podle Paciny stále chybí několik herních prvků. "Jednoznačně kondice a bruslení. A taktická vyzrálost. Těch zápasů jsme nesehráli dost. Na to vás žádný trénink a zápasy s jinými národy nepřipraví. S Kanadou a Amerikou musíme hrát co nejvíc zápasů. Kondičně chybí výbušnost. V soubojích nám rychleji ubývají síly. A rychlé první tři čtyři kroky. Nyní je to sprinterský sport, jsou to sprinterky na bruslích a tam opravdu zaostáváme," domnívá se.

Reprezentantkám však nechybí talent. "Máme nejlepší výběr, jaký jsme kdy měli. Co se týče hokejového talentu, tak jsme Američankám i Kanaďankám velice blízko. Některé holky možná i převyšují soupeřky, ale musí se k tomu přidat bruslení a kondice. Bez toho to nejde," říká.

Pacina je však směrem k budoucnosti českého ženského hokeje optimistický. "Pro malou zemi jako tu naši bude vždycky těžké být dlouhodobě na úplné špičce. Být v prvních třech je ale vynikající a myslím si, že v budoucnosti – pokud reprezentantky a realizační tým budou ochotny dlouhodobě investovat čas, aby se rychlost, kondice a bruslení vyrovnaly – bychom někdy měli na stříbrnou nebo i zlatou medaili. Ale vyžaduje to víc tréninku a víc odříkání," dodává.