Mike Bossy - zrozen ve znamení střelce
Praha – Jeho jméno neokupuje nejvyšší příčky historických statistik, přesto právem patří k největším legendám, které kdy brázdily ledové plochy zámořské NHL. Mike Bossy vynikal především jako fenomenální střelec a jeho statistikám s přihlédnutím k počtu odehraných utkání nemohl konkurovat ani ten největší – Wayne Gretzky. Modle všech fanoušků New York Islanders však bylo dáno odehrát v nejlepší lize světa pouhých deset sezon. Čtyřnásobný vítěz Stanleyova poháru se narodil v Montrealu 22. ledna 1957.
Osmdesátá léta byla v NHL poslední dekádou, která byla poznamenána tzv. klubovými dynastiemi, lépe řečeno dominancí jednoho týmu po delší časové období. Soutěž čítala 21 týmů místo dnešních 30, neexistovaly platové stropy ani další omezení, obhájit titul bylo rozhodně snazší. Vedle nejofenzivnějšího týmu všech dob Edmontonu s Gretzkym a Messierem patřilo toto období také relativně novému týmu na mapě NHL, newyorským Islanders.
Druhá organizace po Rangers v newyorské aglomeraci vstoupila do soutěže spolu s Atlantou v roce 1972, liga tak reagovala na vznik konkurenční WHA. "Ostrované" se na rozdíl od předchozích nováčků nezaměřili v prvních sezonách na hotové hráče, ale budovali tým postupně, s důrazem na mladé hráče. V premiérové sezoně tým skončil v lize poslední a kompenzací mu byla první volba v draftu. Islanders vybrali obránce Dennise Potvina, o rok později tým doplnil další pozdější tahoun Brian Trottier a v roce 1977 přišel na řadu Mike Bossy.
Bossy nasázel za čtyři sezony v juniorské QMJHL v dresu Lavalu přes 300 branek, přesto mu skauti příliš nevěřili a Islanders byl draftován až jako 15. v pořadí. Hned v první sezoně se ukázalo, jak moc se odborníci mýlili. Bossy se trefil do černého třiapadesátkrát a ustanovil nový nováčkovský rekord, který překonal až o patnáct let později Teemu Selänne. Přes bájnou padesátigólovou hranici střelecké extratřídy se dostal i v následujících osmi sezonách, což nikdo předtím ani potom nedokázal. Víc než 60 branek vsítil celkem pětkrát a o tento rekord se dělí s hegemonem 80. let Waynem Gretzkym.
Elitnímu snajprovi Islanders a čerstvému držiteli Calder Trophy pro nováčka roku nejvíce vyšla druhá sezona, v níž vstřelil 69 branek, jeho tým však skončil v semifinále na hokejkách nenáviděných konkurentů z Manhattanu. Další čtyři ročníky už však patřily talentovanému celku z Long Islandu, ve finále se před ním musely sklonit postupně Philadelphia, Minnesota, Vancouver a na závěr Edmonton, který v sezoně 1983–1984 Ostrovanům porážku ve finále vrátil a založil svou vlastní dynastii. Bossy pomohl svým barvám ke čtyřem Pohárům v řadě 61 góly v play-off.
Bossy nastupoval v elitním útoku Islanders převážně s Clarkem Gilliesem a centrem Bryanem Trottierem a překonával jeden milník za druhým. Jeho 147 bodů ze sezony 1981–1982 mezi pravými křídly překonal až Jaromír Jágr, na 500 branek potřeboval třetí nejnižší počet zápasů (647), sám Bossy si ale nejvíc cenil počinu ze sezony 1980–1981, kdy i díky devíti hattrickům dokázal vstřelit 50 branek v prvních 50 zápasech sezóny. To předtím zvládl pouze legendární útočník Montrealu 40. a 50. let Maurice Richard.
"Nikdo se nesnaží systematicky lámat rekordy," prohlásil Bossy později, "ale '50 v 50', to bylo něco, co jsem moc chtěl." Hon za rekordem začal dobře, polovinu z 50 branek stihl za 23 zápasů, pak se ale mašina zadrhla a po 45. utkání chybělo Bossymu k vyrovnání mety ještě devět gólů. Navíc čelil výhrůžkám montrealských fanoušků a dokonce dostal policejní ochranu. Bossy se nezalekl, v dalších dvou zápasech dal 7 gólů a rekord byl na dosah. Poslední dvě branky si nechal do záverečné třetiny 50. zápasu a dopsal tak svůj příběh ve stylu hollywoodského kýče.
Bossyho po celou kariéru zdobila nebývalá produktivita střelby, dokázal skórovat ze všech pozic a průměr 0,76 gólu na zápas z něj dělá v tomto směru nejlepšího útočníka historie soutěže. Zásluhu na tomto prakticky nepřekonatelném čísle však má zejména fakt, že Bossy odešel ze scény na vrcholu, v pouhých třiceti letech. Na vině byla zničená záda, která trpěla častými střety v brankovišti, odkud však dal také většinu svých gólů. Po sezoně 1986–1987 zamkl brusle do skříně a slavný Kanadský pohár 1987 už sledoval pouze jako divák.
Nejlepší útočník historie organizace z Long Islandu vstřelil 573 branek v 752 utkáních za Ostrovany, dalších 85 přidal ve vyřazovacích bojích, dvakrát byl nejlepším střelcem ligy. V roce 1982 získal Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče play-off. Zakládal si na čisté hře, proto byl třikrát oceněn Lady Byng Trophy pro nejslušnějšího hráče, vystupoval také proti nadměrné tvrdosti v hokeji. Trofeje pro nejproduktivnějšího i nejužitečnějšího hráče sezony mu však v konkurenci Gretzkyho zůstaly zapovězeny. Po skončení aktivní kariéry pracoval Bossy jako sportovní komentátor, v roce 2006 se vrátil do managementu Islanders. Do hokejové Síně slávy vstoupil v roce 1991.
