Lašák: Loňská jízda byla krásná, ale letos je to mnohem emotivnější
Liberec - Oproti loňsku mnohem trnitější cestu s více překážkami zažívají ve vyřazovacích bojích hokejisté Liberce. Dosud si ji Bílí Tygři mohli i užívat, protože se s nástrahami, které jim přichystaly ve čtvrtfinále Plzeň a v semifinále Chomutov, dokázali vypořádat. Nyní ale stojí před skutečnou výzvou - Brno dokázalo na jejich ledě vyhrát první i druhý zápas finále.
"Loni jsme nevěděli, do čeho jdeme. Byli jsme nově poskládaným mančaftem a přišla krásná jízda. Když jsme se s klukama bavili před touto sezonou, tajně jsme si pomýšleli na šestku s tím, že kdyby se nám tam podařilo dostat, bylo by to super. Nakonec jsme to završili prvním místem po základní části. Letos to celé bylo ještě emotivnější než loni," porovnával liberecký brankář Ján Lašák.
S ohledem na vydařenou dlouhodobou část a obhajobu Prezidentského poháru ve spojení s výbornými výkony se nahlíželo na účast Severočechů v boji o zlato takřka jako na automatickou. Konečná již v semifinále by byla mnohými brána jako zklamání.
"Ale těžko říci, jestli už postupem mezi nejlepší dva týmy získáte určitý klid. Když si to člověk tak shrne, někdy je lepší být třetí než druhý," přemítal Lašák. "Samozřejmě ale pořád toužíme vyhrát a sníme o tom, že to tak bude. I proto řeknu, že emoce, které souvisí s druhým místem, mě jako správného sportovce ani nezajímají," prohlásil Lašák.
Připouští však, že velké vítězství přináší mnohdy přehnané uspokojení. "Upřímně řečeno - česká i slovenská nátura je taková, že když se vám něco podaří, nejste už potom až tak hladoví, přijde určité uspokojení. Na vlastní kůži jsem přitom v zámořských týmech zažil, že ti kluci jsou hladoví po úspěchu neustále. Věřím ale, že nás se tahle věc ohledně menší touhy po úspěchu netýká," uvedl Lašák.
V průběhu play-off bojoval s virózou, ale nyní je zpět ve výborné formě, což i přes porážky týmu kouče Filipa Pešána ukázal ve druhé polovině prvního utkání, kdy střídal parťáka Romana Willa, a ve druhé finálové bitvě. "Finále uzdravuje. Je to příval energie navíc. Je hrozně příjemné, že se to podařilo a hrajeme finále druhý rok po sobě," pochvaloval si.
Osmatřicetiletý gólman má s další finálovou kapitolou o důvod více k radosti, že v kariéře vyhrál i jednu těžší bitvu. Když v roce 2009 skončil v Pardubicích a odešel do Košic, držitel kompletní medailové sbírky z mistrovství světa vážně uvažoval o konci kariéry.
"Ve svých třiceti letech jsem byl hrozně vyčerpaný a nešlo mi to. Jsem samozřejmě strašně rád, že jsem kariéru restartoval a mohu být součástí kolektivu v tomto týmu. Liberec je špičkovým klubem, kde všechno funguje, i pro mě je to vysoká škola hokeje. A já se mohu kromě těch emocí takto zadarmo vzdělávat," pochvaloval si Lašák.
