Kanadský pohár 1976: Nultá hodina hokeje aneb nejslavnější vítězství

"Kanadský pohár 1976 řadím v mé kariéře nad všechny světové šampionáty. Když pominu Světovou sérii z roku 1972, jednalo se o první setkání nejlepších hráčů z celého světa. Vzpomínky mám nádherné, přestože jsem byl sedmý bek a strávil jsem turnaj jako náhradník. Mám to v srdci zapsané na doživotí," vzpomínal na slavné klání František Kaberle starší.

Zlatá generace československých hokejistů získala ještě před startem památného turnaje v témže roce stříbrné medaile na olympijských hrách v Innsbrucku a vyhrála světový šampionát, který hostily polské Katovice.

Se zámořským hokejem nicméně do té doby neměla téměř žádné zkušenosti. Po konfliktu před mistrovstvím světa ve Stockholmu 1970, kdy nebyl profesionálům z NHL povolen start, totiž Kanada vyjma Světové série bojkotovala všechny velké akce včetně bitev pod pěti kruhy.

„Tenkrát to bylo první střetnutí proti profesionálům. Neznali jsme soupeře, neznali jsme podmínky ani hřiště,“ vzpomínal po letech útočník Jaroslav Pouzar.

Kanadský pohár zorganizoval hokejový diplomat a právník Alan Eagleson ve spolupráci s NHL a hráčskou asociací NHLPA. Kromě domácího mužstva se jej zúčastnily Spojené státy americké, Finsko, Švédsko, Sovětský svaz a Československo.

Týmu pořadatelské země nescházela žádná z největších hvězd. Celkem devatenáct hráčů tehdejší sestavy bylo později uvedeno do hokejové Síně slávy – za všechny můžeme jmenovat čtveřici Bobby Hull, Phil Esposito, Bobby Orr nebo Guy Lafleur.

I proto lze vítězství československých hráčů směle označit za nejslavnější v historii. "V té době znala Kanada jen Rusko. Když se nám to podařilo, začali poprvé vnímat také Československo," vzpomínal později na zápas Josef Augusta.

Československou branku střežila „Godzilla“

Samotný zápas ve skupinové fázi rozhodl čtyři minuty před závěrečnou sirénou Milan Nový, když zužitkoval nezištnou přihrávku Augusty.

Pod padajícím brankářem Vachonem vstřelil jedinou branku utkání. „Takový gól jsem nikdy nedal,“ prohlásil nejlepší kanonýr československé historie, jehož organizátoři posléze zvolili do all-star turnaje.

Hrdinou duelu byl však jiný hráč – čtyřiatřicetiletý brankář Vladimír Dzurilla. Strážce svatyně národního týmu přiváděl hvězdné útočníky Kanady téměř k šílenství.

Hokejisté ze země javorového listu symbolizující talent, sebevědomí, slávu a bohatství jen nechápavě kroutili hlavou. „Stála tam Godzilla,“ nechali se slyšet po utkání.

I přihlížející fanoušci byli z představení svěřenců trenérského dua Gut–Starší nadšení a odměnili je bouřlivým potleskem vestoje.

Následná porážka se Švédskem reprezentaci příliš mrzet nemusela, neboť po úvodních výhrách nad Finskem a SSSR a remíze s Američany už do střetnutí vstupovala s jistotou finálové účasti.

Ve dvojzápase s Kanadou sice výsledek z úvodního měření sil nezopakovala, když favorizovaným domácím podlehl 0:6 a 4:5 po prodloužení, ale svým působením na turnaji si vydobyla zasloužený respekt a uznání.

Za oceánem tehdy poznali sílu československého hokeje a stříbro z premiérového ročníku zůstává dodnes největším úspěchem čs. a českého hokeje na Kanadském i Světovém poháru (ten se hraje od roku 1996).

Čechoslováci došli ještě dvakrát do semifinále, v roce 1981 podlehli Sovětskému svazu a o šest let později Kanadě. Česká hokejová reprezentace pak v roce 2004 skončila také těsně před branami finále, když ji Kanada porazila v prodloužení.