Jandač: Dalšímu trenérovi přeji, aby mu hráči jezdili reprezentovat
Období Josefa Jandače na střídačce národního týmu se blíží ke konci. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi český trenér popisuje, jakých kroků lituje, co by zpětně provedl jinak a zda jeho konec není předčasný. Nastínil také, co přeje svému nástupci u reprezentace, jehož jméno stále není známé.
"Smlouvu jsem měl na dva roky, dál jsme to ani neřešili. Z velkých akcí jsme nic neuhráli, tak ať si to jde zkusit někdo jiný," odvětil Jandač na otázku ČT, zda jeho konec u národního týmu nebyl předčasný. "Nejprve jsem si chtěl dát pauzu, pak začaly určité kontakty z Ruska. Kdybychom na olympiádě uhráli kýženou medaili, asi by má pozice byla silnější," dodal.
"Tím, že se neuhrála, cítím nějakou negaci. Hlavně (kvůli) mediálnímu prostředí extra chuť do práce není. Prostředí není ideální," míní Jandač. "Tlak je někdy zbytečný, i hráči to cítí," doplnil Jandač, který již podepsal smlouvu s celkem ruské KHL Magnitogorskem. Jeho nástupce na střídačce české reprezentace ještě znám není.
Jandač se zastavil i nad tím, zda za jeho "vlády" dostávali dostatečný prostor mladší a talentovaní hráči. "Dávali jsme příležitost a prostor klukům, kteří v danou dobou byli podle našeho názoru nejlepší pro národní tým. Nyní bohudík přichází nová generace hráčů, kteří hokej umí a do budoucna budou hrát výraznější roli v NHL," myslí si.
"Ještě když jsem dělal asistenta Vladimíru Vůjtkovi, napustili jsme kádr spoustou nových hráčů. Je potřeba jim dávat šanci, ale oni si o ni musí také říct. Moje filozofie byla – kdyby nebyly olympijské hry, tak beru jen ty mladé kluky, ať si vyzkouší, o čem to je," vysvětluje svůj postoj Jandač.
"Dalšímu trenérovi bych hrozně přál, aby když národní tým osloví a dá šanci hráčům mladšího věku – a já poslouchám, jaká je to čest –, tak poté, co se z nich stanou dobří hráči se smlouvou z KHL nebo NHL, tak aby když to jen trochu jde, aby jezdili reprezentovat. To bych si hrozně přál," dodává.
Josef Jandač: "Není to, že bych utíkal do zahraničí za penězi. Národní tým se mi dělá hrozně dobře, na srazy se vždy těšíme, atmosféra je dobrá. Nemyslím si, že by to v tomhle směru něco předčilo. Mám kolem sebe štáb lidí, kteří jsou bezvadní a makají. Jsem s nimi spokojený."
Nemyslel jsem si, že budu na takové úrovni
Pozici reprezentačního trenéra vnímá jako vrchol své dosavadní kariéry. "V životě jsem si nemyslel, že bych mohl trénovat na takové úrovni, že bych mohl mít takovou šanci. Hrozně si jí vážím a kdykoliv bych ji vzal znovu, protože pro mě není víc než trénovat nároďák," míní. Zároveň jsou tu ale i pochyby nad některými rozhodnutími z minulých turnajů.
"Pro mě to jsou vždy nejhorší výčitky, když se vrátím zpátky a řeknu, tohle jsem měl udělat jinak, tohle jsem pokazil. Olympiáda, tam mám naprosto čisto. Na Světovém poháru se nakupila zranění. Co se týká mistrovství v Paříži, nevím, jestli bych už povolával hráče, kteří vypadli z druhého kola (NHL). A také se mohla sestava víc ustálit před čtvrtfinále," přemítá.
