Jágr: Nikdo nám nevěřil. Do Nagana jsem jel se strachem
Jaromíru Jágrovi se s dvacetiletým odstupem vybaví ze slavného Nagana především cesta z letiště na Staroměstské náměstí. Zároveň přiznává, že do dějiště Her tehdy odjížděl se strachem, aby česká reprezentace nezopakovala propadák ze Světového poháru 1996.
"Během kariéry odehraješ spoustu vítězných zápasů a nekoukáš na to, jestli je to olympiáda, mistrovství světa nebo základní část. Co mi utkvělo v paměti, je cesta z letiště na Staromák, kde nás vítaly tisíce lidí a bylo vidět, že jsou rádi, že nás vidí," řekl Jágr.
"Člověk si na Nagano vzpomene, protože se o něm hodně mluví. Nazývá se to Turnaj století, poprvé po dlouhé době se sešli profesionálové během sezony a na olympiádě. Nejlepší proti nejlepším. Nikdo nás nepasoval na medaili a nám se to povedlo," podotkl.
Jaromír Jágr: "Určitě nám nikdo nevěřil. Můžu mluvit za sebe, jel jsem tam se strachem, abychom neudělali další ostudu jako na Světovém poháru o dva roky dříve. Možná nám Světový pohár pomohl včetně porážky s Německem. Možná nás ta prohra nakopla. Měli jsme strach a díky němu jsme dokráčeli až ke zlatému Naganu."
"Nikdo netipoval, že bychom mohli udělat nějaký úspěch nebo dokonce přivézt medaili. Myslím si, že i mimo mantinely tam byly chvíle, kdy to trochu stmelilo národ. Bylo vidět, že celých deset milionů lidí táhne za jeden provaz," vybavil si Jágr.
Vzpomněl na Ivana Hlinku. "Byla to obrovská osobnost. Hráč, který byl suverénně nejlepší, už když hrál. Většina hráčů si ho tak pamatovala, pro spoustu z nich byl i velkým vzorem. O to měl jednodušší výběr mužstva. Když něco řekl, všichni ho respektovali, protože věděli, že to, co řekne, dává smysl. Ne proto, že si to myslí, ale jelikož to prožil, zažil a hrál," popsal.
