Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Branky, body, vteřiny

Holeček oslavil sedmdesátiny. A chyby rozhodčím stále neodpustil

Praha - Legendární Fakír, hokejový brankář Jiří Holeček, v úterý oslavil 70. narozeniny. Vysoký věk však na jednom z nejlepších gólmanů české historie není znát. Stále váží jen o čtyři kilogramy více, než když v roce 1981 končil aktivní kariéru, a je schopný si v předklonu zavázat tkaničky u bot. Po rozcvičení prý stále ještě vykopne nohu k horní zárubni dveří. Portrét slavného brankáře odvysílá program ČT sport od 22:10.

Jiří Holeček v roce 1977
zdroj: ČTK autor: Pavel Khol

"A když jsem v neděli slavil, tak jsem všem říkal, že je to v pohodě. Že jsem teprve v polovině života," řekl Holeček s úsměvem. Dlouholetá reprezentační opora má jedenáct medailí z mistrovství světa a Olympijských her. Třikrát se stal světovým šampionem. "Bohužel jen třikrát, i když spravedlivě jsme měli být mistry pětkrát. Dvakrát nás poškodili rozhodčí," podotkl Holeček.

Ještě dnes nemůže přijít na jméno Josefu Kompallovi, který v roce 1974 uznal tehdejšímu Sovětskému svazu gól dosažený kopnutím bruslí. "Pak jsem ho škrtil u trestné lavice. Kdyby mě hráči neodtrhli, tak nevím, jestli by to přežil," smál se. V roce 1978 také v dalším souboji se SSSR sudí Československu neuznali podle hráčů regulérní gól. V Helsinkách 1974 se odehrál jeden ze dvou zápasů, ve kterých jinak vždy klidný Holeček vypěnil. Podruhé se mu to stalo v jednom z extraligových duelů v dresu Sparty.

"Dali jsme gól, puk ale vylétl ven. Všichni to viděli. Hráči i diváci, jen rozhodčí ne. My jsem se objímali, já stál opřený o konstrukci branky. Najednou oni vzali puk, jeli ke mně a hodili ho do branky. A rozhodčí ukázal, že platí," popsal Holeček moment, po kterém se rozčílil, hodil rukavice i hokejku mezi diváky a odešel do kabin. Spoluhráči jej po několika minutách přemluvili, aby se vrátil a zápas dochytal. "Nakonec jsme vyhráli. Rozhodčí byl následně přeřazen o jednu třídu níže, v lize se už neobjevil. Byly to dva momenty, kdy jsem vypěnil. Vícekrát ne. Mám na to hezké vzpomínky," smál se při vzpomínce na obě situace Holeček.

Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Holeček předčasně oslavil sedmdesáté narozeniny, dostal i tučňáka

Nedosáhl jen na olympijské zlato - ve sbírce má stříbro a bronz. V roce 1976 v Innsbrucku měli i Čechoslováci k celkovému triumfu blízko. "Chybělo nám pět minut. A kdybychom neměli chřipkovou epidemii v mužstvu, tak bychom to zvládli. My jsme v posledním zápase vydrželi s Rusy hrát dvě třetiny, vedli jsme, ale pak na nás dopadla únava," uvedl Holeček. V té době byl tehdejší reprezentační výběr zřejmě na vrcholu. "Což jsme dokázali poté na mistrovství světa v Katovicích. Tam jsme z 20 možných bodů získali 19 a druzí Rusové třináct," řekl gólman, který v národním týmu odchytal 164 zápasů.

Na klubové úrovni spojil kariéru s Košicemi a Spartou. Na Slovensko zamířil v roce 1963 poté, co ještě jako neznámý brankář nedostal šanci v Dukle Jihlava. A vydržel tam deset let, i když se o něj dlouho zajímala Sparta. Do rodné Prahy se vrátil až v roce 1973. "Jednali jsme každé dva roky. Ale pořád jsem jim říkal, že se vrátím, až dostanu byt. A oni mi pořád nabízeli, že se s rodinou mohu nastěhovat na ubytovnu," řekl Holeček, který v české metropoli předtím působil v Tatře Smíchov, na Bohemians a ve Slavii. "Ve Spartě jsem ale pak byl doma, byl jsem tam spokojený. Jen škoda, že jsme alespoň jednou nevyhráli ligu," litoval. Nejblíže k tomu měl hned první rok, kdy Sparta skončila druhá. "Kdyby se nám nezranil nejlepší střelec Kochta, tak bychom vyhráli," řekl.

Zdroj
ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články