Hokejový trenér Hadamczik oslavil životní jubileum

Jako trenér Hadamczik se může pochlubit jedním bronzem ze zimní olympiády a stříbrem a dvěma bronzy ze světových šampionátů. Nejsilnějším momentem jeho dosavadní kariéry je loňský bronz z mistrovství světa. "Pracovat s takovými hráči, jaké jsme tam měli, to je taková pocta pro trenéra, že u toho může být. Že může sdílet tu atmosféru s těmi hráči, vidět, jak se připravují. To byl pro mě nejsilnější zážitek," přiblížil Hadamczik.

Bývalý útočník Opavy či Havířova získal trenérskou A-licenci v roce 1984 a trénoval také dva roky v Německu (Sonthofen, Füssen). Přísný kouč byl v 90. letech synonymem pro úspěchy extraligových týmů Třince a Vítkovic. S prvním se dostal v roce 1995 do nejvyšší soutěže a o tři roky nato díky líbivému útočnému pojetí také do finále play-off. Severomoravskému regionu zůstal věrný i poté, co v roce 2000 opustil v Třinci manažerskou židli. Trápící se Vítkovice, které v té době těsně unikly sestupu v baráži, v roli kouče výrazně pozvedl a dovedl je k bronzovým medailím. V roce 2002 s nimi skončil dokonce těsně pod trůnem, když ve vypjatém finále podlehl pražské Spartě. Právě do Sparty vedla následující Hadamczikova cesta z ostravského regionu. Po dvouletém působení ve Spartě trénoval českou dvacítku a v letech 2005 až 2008 poprvé vedl českou reprezentaci. K trénování se dostal přes bratra Evžena, který dovedl fotbalový Baník ke dvěma československým titulům. "Chodil jsem na fotbal, ale táhlo mě to více k hokeji a u toho jsem zůstal. K trénování mě navedl brácha, " řekl Hadamczik.

Trenéra národního týmu netěší však jen kvalita českých hráčů a získané trofeje. Nyní mu radost dělá úplně něco jiného. "Největší potěšení je nyní můj vnuk. Sledovat ten jeho krok každý den. Koukat, jak se probouzí k životu," dodal trenér české reprezentace.