Vejvoda prožije velký comeback. Do Kladna nechtěl utíkat od rozdělané práce

"Já jsem ještě nebyl v hale, ta se přestavuje. Pro mě je tam můj druhý domov od malička. Nejdřív tam hrál táta a pak já, takže jsem tam strávil nejvíc času v Čechách. Ale já jsem tady kvůli hokeji a pro kluky, takže jsem nad tím ani nepřemýšlel. Možná to přijde, až tam budeme hrát poprvé," popsal Vejvoda své pocity z návratu.

S Jágrem vyrůstal, hrál od malička za PZ Kladno a později se potkali při výluce v NHL i v prvním týmu Kladna a v reprezentaci na Světovém poháru v roce 1996.

"My jsme se s Jardou bavili už někdy v únoru o nějakém možném švédském hráči do Kladna a celkově o hokeji. Co se týče mě, tak se ozval po sezoně," řekl Vejvoda k cestě na lavičku Rytířů.

Těší se na spolupráci s dosavadním Čermákovým asistentem a nově i sportovním manažerem Burgrem i dalším bývalým kladenským spoluhráčem Machem, který přišel z Ústí nad Labem. "S oběma se dobře znám a bude to s nimi dobrá spolupráce i podle toho, jak jsme se bavili o různých herních situacích a systému hry," podotkl Vejvoda, který je u týmu od konce července.

Lidingö opouští v pravý čas

Rozhodl se pro Kladno i přes další nabídky. "Já jsem měl nějaké možnosti ve Švédsku. Mohl jsem odejít i dřív do švédské nejvyšší ligy, nebo před pár lety taky na Kladno i do Německa, ale klub v Lidingö, ve kterém jsem byl teď posledních sedm let, ještě nestál na svých nohách. Bývalo by bylo špatné odejít od rozdělané práce. Cítil jsem, že jsem tam potřeba," řekl bývalý útočník, který se při zisku titulu mistra světa dostal i do All Star týmu.

Lidingö, kde pracoval i na rozvoji dalších věkových kategorií, nyní opustil s klidným svědomím. "Jsou tam všechny ročníky, hodně dětí. V nižších třídách třeba 50 nebo 60. Vyrostli jsme tam ze 128 dětí na asi 550 za šest či sedm let. Už v půlce sezony jsem říkal, že zřejmě půjdu někam jinam," řekl někdejší člen útoku s Pavlem Paterou a Martinem Procházkou.

V Lidingö měl v posledních letech velkou kolonii českých i slovenských hráčů. "Když klub začínal, tak nějaké ročníky nebyly. Teď už tam jsou a za pár let nebude proto těch českých a slovenských kluků už tolik, ale mohou tam chodit dál. Já jsem byl s nimi vždycky maximálně spokojený. Od chování, po pracovní morálku přes hokejové dovednosti, šli vždycky příkladem. A já jsem za poslední léta byl i přes ně v kontaktu s českým hokejem," přiblížil.

Hráčskou kariéru musel ukončit už po sezoně 1997/98, kdy sehrál za AIK Stockholm jen čtyři zápasy. Po operaci stehenních svalů se zkoušel účastník MS z roku 1995 ještě vrátit v roce 1999 v Kladně, ale zdravotní limity pokračovaly.

Český fanouškům zmizel z očí, v sezoně 2009/10 sehrál ještě 13 zápasů za Lidingö v třetí nejvyšší soutěži. V novém ročníku tam pak stihl ještě dva duely, v nichž měl gól a přihrávku. Zkusil v listopadu 2010 další návrat do Kladna, ale křeče ve stehenních svalech mu to opět nedovolily.

V té době se už ale věnoval také trénování. "Okolo roku 2005 jsem trénoval v Lidingö divizi I, třetí nejvyšší soutěž, ale cítil jsem, že bych se opakoval a říkal věci, co mi říkali trenéři před dvaceti lety, a nedal bych těm hráčům to, co bych chtěl. Tak jsem šel ve Stockholmu na pět let na školu typu české FTVS a pomohlo mi to s větším rozhledem," uvedl.

Zároveň se věnoval hokejovému růstu syna Alexandra Källgrena. "Během té doby jsem začal trénovat synovo mužstvo (Brinken), které bylo sto metrů od školy. Musel jsem se taky přeškolit na to, jak přemýšlí tato nová generace. Pokračoval jsem pak na Lidingö a vzal si tam tyto hráče s sebou," popsal. Jednadvacetiletý syn Alexander působil poslední dva roky v New York Aviators v USPHL Premier.

V Česku se Vejvoda vrátil do svého domu v Malých Kyšicích, kam se dosud s rodinou vraceli jen na část léta. Od partnerky Anny a syna bude povětšinu působení v Kladně odloučen. "Žena pracuje ve Švédsku, tak sem vždycky přiletí jednou za měsíc na víkend, možná občas na home office na týden. U Alexandra záleží, kde bude hrát hokej. Má možnost jít ještě do Ameriky, tak tady zřejmě nebude," dodal Vejvoda.