Trenér sezony Moták: Individuální ocenění potěší, ale určitě z něj nezpychnu

"I když je hokej týmový sport a dokázali jsme to my všichni v Třinci, je to určitě fajn, když získáte i individuální ocenění. Asi to i lehce pohladí nějaké to ego. Ale já už toho v životě prožil celkem dost, takže jsem celkem zkušený a dokážu na to reagovat. Myslím, že nezpychnu. Nebo v to doufám... Ne, přesněji – já to vím, že nezpychnu," řekl Moták.

Připustil, že stále ještě nedocenil naplno, čeho s mužstvem dosáhl. "Musím však říct, že jsem za to hrozně vděčný hráčům, realizačnímu týmu, Vladovi (Országhovi), Jardovi (Kamešovi). V play-off si to sedlo, klaplo to a to byla důležitá zpráva k tomu, abychom mohli nakonec slavit," doplnil.

Sám se do oslav zapojil především první večer po posledním finálovém utkání. "Samozřejmě jsem si to užil. Doutník od prezidenta klubu mě pak zmasakroval," smál se Moták.

V dosavadní trenérské kariéře řadí titul s Oceláři úplně nejvýše. "To je prostě nejvíc. Byl jsem samozřejmě u dvou druhých míst, ale když je někdo druhý, to se nepočítá. Byl jsem i u reprezentace od šestnáctky po dvacítku, což bylo také fajn, ale zvednout ten pohár, to je nezapomenutelný zážitek. Nejen pro hráče, ale i pro trenéry je to skvělé," podotkl Moták.

"Musí za tím být práce, není to tak, že vám něco spadne do klína. Nelze říct, že to někdo vyhrál náhodou nebo něco podobného. Za vším je ta každodenní práce, připravovali jsme se pečlivě na každý trénink, na každou poradu," zdůraznil.

Přes místy sílící hlasy volající po jeho odvolání se s nadhledem přenesl. "Každý má svůj názor. Je to stejné ve fotbale i v hokeji. Těch trenérů je velká spousta a každý má právo říct svůj názor. Já myslím, že jsem celkem erudovaný a zkušený, abych věděl, zda je to správné, nebo ne. Nikomu ten názor neberu. Určitě teď nebudu běhat s pohárem po náměstí, abych odpověděl kritikům. Za pár dnů mi bude devětapadesát, přes něco takového se dokážu přenést," ujistil Moták.

Jestliže se ale všeobecně hovoří o tom, že právě letošní titul byl pro Oceláře tím nejtěžším. "Snažil jsem se soustředit na svou práci, která byla nelehká, to uznávám. Ne všechny dny během sezony byly slunné, ale musím říct, že ten závěr se nám podařil. A pro mě osobně to těžké bylo," přikývl.

Katastrofální start, famózní konec

Nejhorší okamžiky prožíval hned na startu ročníku. "Začátek po čtyřech nezvládnutých utkáních byl pro mě těžký. To se přiznám. Nicméně i třeba v té čtvrté čtvrtině, v níž jsme získali jen 13 bodů, jsme prohrávali zápasy těsně o gól nebo v prodloužení. Rozhodovaly tam detaily, že jsme zápasy nepřeklopili na svou stranu. A já tomu mužstvu pořád věřil. Říkal jsem to i pár kol před koncem, že cesta bude složitější a delší, než kdybychom se dostali rovnou do čtvrtfinále, ale hráči to přijali a jen si řekli 'jdeme na to'," přiblížil Moták.

V nastavení mužstva do správného módu následně pomohli zkušení lídři, jako například kapitán Petr Vrána či ofenzivní tahoun Martin Růžička. "Extrémně zkušení hráči, kteří toho mají hodně za sebou na všech úrovních, včetně reprezentace či nejlepších lig na světě včetně té úplně nejlepší. A tato zkušenost je k nezaplacení. Ti méně zkušení se k tomu přidali. Touha uspět byla v tom týmu maximální," ocenil své svěřence Moták,

I přes velký úspěch to sám vnímá stejně. "Tohle se člověku nezají," pousmál se Moták. "Vždycky chcete vyhrávat. Neznám sportovce či trenéra, který by nechtěl v tom soutěžním klání vyhrát. A když se vítězství načítají, je to skvělé."

A jeho profesní cíl do další trenérské kariéry? "Nekladu si nějaký cíl trénovat někde ve světě. Rusky umím, ale do KHL jít nechci. Já jsem rád za každé další následující vítězství, to je můj cíl v další kariéře," uzavřel Moták.