Následuje
Panorama

S Hlinkou válel za Vancouver, teď Bubla říká: Měli bychom si vzít příklad z Finska a Švédska

Doba, kdy do NHL proudilo jedno české jméno za druhým, je pryč. Podle někdejšího vynikajícího obránce Jiřího Bubly se ovšem nejedná o dílčí problém jednotlivých klubů, ale otázku, která se vznáší éterem na celostátní úrovni českého hokeje. Kde hledat vzory? "Podívejte se na Finsko a Švédsko," říká Bubla v rozhovoru pro ČT sport.

Jiří Bubla v souboji s Valerijem Charlamovem
zdroj: ČTK

Naposledy z Litvínova zamířil do zámoří sedmnáctiletý útočník Jan Myšák. V kanadské juniorské soutěži OHL zaplul do barev Hamilton Bulldogs.

"Čas ukáže, zda odešel moc brzo. Já si myslím, že ano. Někam se takhle vydat do světa, na to musí být člověk připraven. V zámoří se hraje i juniorský hokej jinak, a byla by škoda, kdyby se mělo něco stát. Přeju mu, aby tam uspěl, ale je to trošku nebezpečný," řekl Bubla.

Jedna vlaštovka však jaro nedělá, podle Bubly to ale není problém jen Litvínova. "Myslím, že to je celostátní. Litvínov je momentálně tam, kde je, ale Pardubice třeba taky dodávaly hráče do nároďáku a NHL, Kladno taky. A kde jsou dneska ty lidi?" ptá se bývalý sportovní manažer chemiků, který hrál v československé lize za Duklu Jihlava, se kterou získal dva mistrovské tituly, za Litvínov a za Spartu.

Hokej den poté

"Ono to je takhle v celém našem státě s tím hokejem. My jsme se dříve vymlouvali na to, že Rusů je hodně a nás málo, ale dnes je Finů a Švédů míň jak nás, ale jsou o krok dopředu. Tam bychom se měli zamyslet," nabádá otec Jiřího Šlégra.

Moc se mu zamlouvá charitativní projekt Legendy legendám, která připomíná odkaz Ivana Hlinky. Právě s ním strávil Bubla řadu let v národním týmu. "Je to dobrá akce a osvěží to jména velkých hráčů, kteří tady kdysi byli. Zavzpomínat si na ně je velice dobrý."

Výtěžek z víkendové akce poputuje na nadační fond Ivana Hlinky. "Což je něco podobného, co se dělá v NHL. Je dobře se touhle cestou dát," myslí si Bubla.

Právě dnes má 70. narozeniny, Hlinka by je oslavil včera. Spolu odehráli řad zápasů. "Bylo toho víc. Potkali jsme se už v žácích a šli jsme prakticky do reprezentace spolu. On tam šel o dva roky dřív, já šel na vojnu, jinak jsme hráli pořád spolu. Furt jsme se domlouvali, vymejšleli, sedlo nám to a myslím, že to pracovalo velice dobře."

Litvínovský Jan Myšák se raduje z branky
zdroj: ČTK autor: Josef Vostárek

Zkraje 80. let minulého století se Bubla stal jedním z prvních československých hokejistů, kteří odešli legálně do NHL. Ve Vancouver Canucks hrál v letech 1981–1986 a v soutěži odehrál celkem 256 utkání a dal 17 gólů.

"Byly jsme prakticky první vlaštovky v NHL. V klubu nás brali jako Evropany, kteří se budou bát, tak nám dali ochránce. Tehdy se hrála NHL jinak, hodně se to pralo. Hokej moc dobře ti ochránci nehráli, ale fyzicky na tom byli skvěle," vzpomíná Bubla, stříbrný z olympiády v Innsbrucku 1976.

Odejít do Kanady byl tehdy jeho sen. "Nikoho jsem se moc nebál a byl jsem moc rád, že jsem se tam dostal," tvrdí trojnásobný mistr světa a nynější člen Síně slávy českého hokeje, který coby obránce vynikal ofenzivními schopnostmi.

Existuje nějaký současný Bubla v roce 2020? "Těžko se takhle ukazuje. Doba se hrozně změnila. Já už 34 let hokej vrcholově nehraju," říká. Jedno jméno se mu ale přece jen zamlouvá: Filip Hronek. "Určitě. Víc takových hráčů," dodává.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy