Necelý rok poté, co se stal v Praze mistrem světa, vyhrál Jakub Flek svůj první extraligový titul, a to navíc v roli kapitána. Útočník brněnské Komety zažívá nejlepší období kariéry. "Ale doufám, že ještě nějaké úspěchy v kariéře přijdou," usmívá se hokejista v pořadu Sport roku 2025.
Hokej
Doufám v další úspěchy, olympijské hry by byly sen, vyhlíží Flek
15 minut
Sport roku 2025: Rozhovor s Jakubem Flekem
Začátek letoška, kdy byla extraligová sezona v polovině, se pro Fleka nesla v duchu stylu nahoru dolů. V play-off už ale Kometa jela. „Lámalo se to někdy kolem Vánoc, doplnil se kádr. Přišel Peter Mueller, gólový hráč. Utužila se parta, v tom vidím největší skok, který se v sezoně udělal,“ říká třiatřicetiletý Flek.
Do semifinále vstupovala Kometa proti Spartě, ovšem nikoli v pozici favorita. „První zápas považuju za zlomový té série. Byli jsme v očekávání a troufnu si říct, že když použiju slovo loupež, je to trefné. Tam jsme vyloupili Prahu poprvý a dodali si sebevědomí,“ vzpomíná Flek.
14 minut
Flek: Chtěli jsme se zaměřit na úvod utkání a povedlo se nám to
Série ale nakonec došla do sedmého zápasu. „Přijeli jsme do Prahy na hotel, bylo krásně a nechtěli jsme tam jen ležet, tak jsme se šli projít a najednou jsme šli prakticky všichni Prahou a zamířili jsme do Riegerových sadů. Dali jsme si jedno pivo a udělali si hezkej den, pak jsme se šli dobře najíst na hotel a lehnout si, abychom byli dobře připravení,“ poodkrývá Flek, jak Kometa tmelila partu.
„Finálová série byla prakticky totožná, co se Spartou a vyšlo to,“ dodává s tím, že nejsilnějším momentem při oslavách byla euforie po finále. „Když tam naskáčete na led a objímáte se s každým z týmu, proběhne vám sezona hlavou. Pak bylo emoční, kdy na led přišla moje paní se synem, to bylo zadostiučinění,“ doplňuje Flek.
„Míša Postava, náš brankář, byl úplně neskutečnej. Jeho příběh je obdivuhodnej, před sezonou přišel z Přerova no name kluk extraligou nepolíbenej. Jak dokázal zvládnou veledůležitý zápasy, bylo neskutečný. Člověk, co si tím neprojde, tak nemá absolutně tušení. Pak už hodně rozhoduje hlava a my si ji všichni dokázali dobře nastavit,“ ví Flek, kterého pak trenér Radim Rulík pozval na mistrovství světa.
„Pro mě je nároďák asi to nejvíc, co jsem mohl v kariéře dosáhnout. Strašně jsem se těšil, neměl jsem nic jistýho, o finální nominaci jsem se porval a nakonec se to podařilo. Měl jsem tu čest odcestovat na páté mistrovství světa v řadě.“
Šampionát ale pro Česko nedopadl úspěšně. „Amerika byl obrovskej výběr. Nedá se říct, kde se to zlomilo. My do toho zápasu nepoznali porážku a o to hůř se to kouše. Do zápasu se Švédskem jsme dali všechno, ale nevyšlo to,“ dodává Flek ke konci ve čtvrtfinále a vyhlíží, zda se dostane do finální nominace na olympijské hry, která bude oznámena 6. ledna. „Byl by to obrovský sen,“ říká Flek.
