Jaromír Jágr získal během své kariéry nepřebernou sbírku úspěchů a patří k největším hvězdám zámořské NHL. Do USA zamířil již jako osmnáctiletý, když jej jako pátého v pořadí draftoval Pittsburgh Penguins. Ve slavné soutěži debutoval 5. října 1990 a už o dva dny později se zapsal jako střelec gólu, když se trefil při výhře nad New Jersey 7:4.
"Nevím, jestli bych si na to ještě vzpomněl, kdyby nebylo YouTube. Pamatuju si ale, že předchozí zápas jsme hráli ve Washingtonu, já se po povedeném kempu dostal do první lajny, ale nedařilo se mi a sestavou jsem se propadl. Takže proti Devils jsem začínal ve čtvrtém útoku. Ve třetí třetině někdo vystřelil od modré a já jsem dorážel. Ošklivý gól, ale počítal se," vzpomíná na svou premiérovou trefu Jágr.
Svůj pohled přidává i šéfkomentátor ČT sport Robert Záruba. "Jágr říká, že to byl ošklivý gól, ale v té situaci to asi nešlo zahrát o moc lépe. V něčem to byl typický gól jeho začátků v NHL, kdy si teprve hledal na ledě prostory, které mu budou vyhovovat nejlépe. Až později našel svou sílu v rozích a při hře u mantinelu a před branku už tolik nechodil," vysvětluje Záruba.
Jágrovy začátky v Pittsburghu nebyly podle Záruby lehké. "Měl štěstí v tom, že evropský skaut Philadelphie byl přehlasován, jinak by skončil ve Flyers a jeho kariéra se mohla ubírat úplně jiným směrem. V Penguins mu to dokonale sedlo, ale ten první podzim nebyl dobrý a dost se trápil. Nejen se hrou, ale hlavně s prostředím, s jazykem. S odstupem času se ukazuje jako rozhodující trejd Tučňáků, kterým v prosinci přivedli z Calgary Jiřího Hrdinu, a ten Jágrovi ohromně pomohl," je přesvědčený Záruba.
V NHL nakonec Jágr v základní části odehrál 1733 zápasů, v nichž nasbíral 1921 bodů za 766 branek a 1155 asistencí. To jej řadí na druhé místo produktivity za nedostižného Waynea Gretzkého, v pořadí střelců i odehraných zápasů je třetí. V play-off přidal dalších 201 bodů, když v 208 zápasech dal 78 branek a připsal si i 123 asistencí.
V barvách Pittsburghu Jágr po boku hvězdného Maria Lemieuxe dvakrát zvedl nad hlavu Stanleyův pohár. Na následujících angažmá ve Washingtonu a New Yorku Rangers sbíral už jen individuální trofeje.
Po třech letech strávených v ruském Omsku, s nímž v roce 2005 během výluky v NHL vyhrál turnaj evropských mistrů Super Six, se do zámoří vrátil a oblékl dresy Philadelphie, Dallasu, Bostonu, New Jersey, Floridy a Calgary.
V lednu 2018 kvůli zdravotním problémům předčasně ukončil angažmá v Calgary a vrátil se do rodného Kladna. Nyní je olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa majitelem klubu Rytíři Kladno, který momentálně hraje první ligu. A stále je, ve svých 48 letech, na soupisce.