Má profesionální kariéra skončila, už pomáhám jen sobě a Kladnu, říká Jágr. Zatím se na návrat necítí
Jaromír Jágr si po tréninku s hokejisty Kladna přidal ještě takřka další hodinu na ledě. Během ní nejen sám trénoval či piloval zakončení nájezdů na gólmana, ale ve spolupráci s asistentem trenéra Janem Kreglem také předával herní zkušenosti několika mladším spoluhráčům. Kdy nastoupí k prvnímu ostrému zápasu sezony, ale neprozradil.
O Jágrově návratu už se spekuluje delší dobu. Dosud na něj nedošlo. Dalším soupeřem Rytířů budou v sobotu České Budějovice, jeden ze soků Středočechů na čelních příčkách tabulky druhé nejvyšší domácí soutěže.
"Abych to nějak popsal - situace je taková, že trénuju. Ale abych se cítil nějak dobře, to vůbec ne. Když jsem se chtěl dvakrát vrátit, tak jsem se při posledních trénincích zranil. Zatím nemám pocit, že bych tomu mužstvu byl prospěšný. Proto nehraju, to je zhruba tak všechno," přiblížil svůj současný stav Jágr.
Psychicky ho neustále se odkládající návrat do sestavy nezatěžuje. "To není problém. Jde spíš o to, že je hrozně těžké se dostat do zápasového tempa tréninky, když nejsem ani v těch čtyřech lajnách. Člověk pak ani nemůže dělat cviky, které jsou blízko tomu zápasu. Děláte něco na jízdu, něco na střelu, ale třeba osobní souboje nelze srovnávat s tím zápasem. Jediná šance je začít ty zápasy hrát," řekl Jágr.
V utkání ho diváci mohli vidět naposledy 23. srpna v domácím přípravném souboji s Litoměřicemi. Má alespoň výhledově představu, kdy je návrat reálný? "Nekoukám na to. Až budu mít prostě pocit, že bude možné, abych týmu pomohl, že to bude mít smysl a budu týmu platný, tak nastoupím. Ale jestli to bude teď, nebo za deset let, to fakt nevím. Třeba se vrátí čas," prohlásil.
Jeden z velikánů hokejové historie dobře vnímá hlasy o tom, že už by měl místo dalších pokusů o návrat na led pověsit brusle na hřebík. "Nechci to už znovu moc rozebírat. Připadá mi ale, že lidi vůbec nechápou moji situaci a nevnímají, co říkám. Slýchávám hlasy o tom, proč neskončím nebo zda mám tohle zapotřebí. Já už ale dávno skončil! Profesionálně jsem skončil s hokejem. Teď už vypomáhám jen sám sobě. Moje hokejová kariéra skončila mým posledním zápasem NHL, je uzavřená," řekl Jágr.
"Bylo by to jiné, kdybych se vrátil, hrál za nějaký klub, dostával za to peníze a byl nějakým žoldákem, co si hokejem vydělává. Ale tak to není. Nejsem za to placený. Jen pomáhám svému klubu, odkud pocházím a který mi tolik dal. Ale lidi to stejně nechtějí pochopit. Snažím se vrátit něco těm, kteří mi tak pomohli. A také fanouškům. Jestli mi to půjde, to je druhá věc," doplnil Jágr. "To jsme ale prostě my... Všichni se pořád tak rádi staráme o druhé místo starostí o sebe," pronesl.
Pro svou situaci našel přirovnání. "Je to, jako kdyby se vrátil známý kuchař z ciziny, kde vařil v nějaké slavné restauraci, zpátky domů a neudělal jídlo rodině. S tím, že už to má za sebou, že skončil. Jak by se na něj asi děti doma dívaly, kdyby pro ně neuvařil?" sdělil Jágr.
Rok, co je z NHL, pro něho nebyl mezi mantinely vůbec šťastný. "Nijak jsem si to nepředstavoval. Věděl jsem, že hokej je těžký. Není to ale jen o hokeji. Něco je jednou tvoje a snažíš se pomoci, jakýmkoliv způsobem to jde. Kdybych se soustředil na to, že budu jen hrát hokej, tak můžu hrát úplně v klidu dalších pět let. Přijdu, rozcvičím se, protáhnu, udělám věci, co jsem si dělal v Americe. A hlavu budu mít zaměřenou jen na to. My však nejsme klub, kde by nám dal někdo něco zadarmo," zdůraznil.
I když profesionální kariéru sám v sobě uzavřel, i v takřka 47 letech zůstává aktivním hráčem. "Určitě jsem o tom třeba jako teenager nepřemýšlel, že bych hrál tak dlouho. Na druhou stranu hokej je sportem, kde se ten věk dá trochu obelstít, trošku schovat. A to z více důvodů. Není to jen o rychlosti. Není to, jako když někdo vystřelí a ty musíš zaběhnout co nejrychleji sto metrů," prohlásil Jágr.
S motivací problém nemá, byť připustil, že místy bojuje sám se sebou. "Chci se teď hlavně dostat do těch zápasů, pak se uvidí. Je to ale jako s čímkoliv jiným v jakékoliv jiné práci. Člověk, co nikdy nebyl v posilovně a půjde poprvé podruhé, z toho určitě nebude mít radost. Všechno ho bude bolet. Když ale uvidí zlepšení, už se tam i těší. To samé je to pro mě s hokejem. Když je to jen dřina bez výsledku, sotva z toho mohu mít radost. Bolest a dřina mi nevadí, jen je těžké motivovat a donutit sám sebe. Třeba dělat něco hned naplno v té únavě," vysvětlil.