Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
ČEZ Extraliga 2023/2024

Šampionem navzdory okolnostem. Laudova spanilá jízda za třetím titulem

Dosáhnout ve formuli 1 pomyslného vrcholu ve formě mistrovského titulu vyžaduje mnohé – mimořádný jezdecký um, perfektní vůz a týmové zázemí. To vše se musí ve správný okamžik potkat, abyste měli alespoň potenciální šanci. Kdo na vrchol dokáže vystoupat vícekrát, řadí se mezi velmi úzký okruh jezdců a stává se bez přehánění legendou. A zisk třetího titulu Nikiho Laudy, který provázelo drama do samého konce, patří do zcela samostatné kategorie.

Niki Lauda v McLarenu MP4/2
zdroj: Reuters

Rakouský pilot se k závodění dostal navzdory značné nevoli ze strany vlastní rodiny a svou premiéru ve formuli 1 prožil na domácí půdě v roce 1971. První velké úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Zisk prvního mistrovského titulu slavil ve Ferrari již o čtyři roky později, a to v éře největší rivality s Jamesem Huntem. 

Tomu podlehl v boji o titul o rok později, kdy jej britský jezdec, navzdory Laudově hrozivé nehodě na Nürburgringu, ve které jen zázrakem nepřišel o život, porazil rozdílem jediného bodu. To však hlad a motivaci Laudy pokračovat jedině prohloubilo. Své působení v maranelské stáji pak Lauda zakončil v následující sezoně ziskem druhého titulu mistra světa. 

Následovaly dva neúspěšné roky ve stáji Brabham. Při tréninku na VC Kanady v roce 1979 pak Lauda nečekaně ohlašuje svůj odchod z F1 vedoucímu stáje Bernie Ecclestoneovi. "Nevidím důvod proč pokračovat v hloupém ježdění dokola," komentoval tehdy Berniemu Lauda své důvody. "Ušetříme na pracím prášku, vyprala jsi mou poslední kombinézu," vzpomínal později ve svých pamětech na telefonát se svou tehdejší ženou Marlene.

Ze světa F1 tak ze dne na den odešel.

Návrat do nové éry

Během krátké pauzy mimo závodní okruhy a kolotoč světa F1 však, obdobně jako mnoho jiných vrcholových sportovců, Lauda začíná postupně zjišťovat, že v jeho životě "něco" chybí. Příjemné mrazení a napětí, které závody přináší, znovu pociťuje při komentování VC Rakouska v roce 1981. A poprvé se tak v jeho hlavě začne rodit myšlenka návratu na závodní tratě. 

Leccos se ale od jeho odchodu změnilo. Pryč byla doba dvanáctiválcových motorů a hliníkových šasi. Formule vstoupila do éry křídlových vozů, jejichž vysoký přítlak umožňuje projíždět zatáčkami v daleko větších rychlostech, než bylo do té doby myslitelné. Monoposty jsou nově poháněny šestiválcovými motory s turbem, jejich konstrukci pak začínají vévodit uhlíkové kompozity. S výkonem až 800 koní a hmotností pouhých 540 kilogramů se z vozů stávají doslova rakety na kolech. 

Nedlouho po VC Rakouska začínají první utajované zkoušky ve stáji McLaren, již v té době vede Ron Dennis. Na britském okruhu Donington Lauda po několikaleté pauze znovu usedá za volant závodního vozu. Prvním a ne zrovna příjemným zjištěním je mizerná fyzická kondice, kvůli které zpočátku zvládne obkroužit jen několik kol než musí zajet zpět do boxů. Na přetížení, se kterým se v zatáčkách musí ve voze vyrovnávat, není připraven.

Navzdory těmto okolnostem jsou však jeho časy srovnatelné s Johnem Watsonem, týmovým jezdcem McLarenu. Ze své rychlosti tedy dvojnásobný šampion během pauzy nic neztratil. Po slibných testovacích jízdách se zdálo, že Laudovi nestojí nic v cestě zpět do formule 1 a z McLarenu přišla nabídka pro sezonu 1982. Mělo to ovšem háček. 

Niki Lauda během svého návratu v roce 1982
zdroj: ČTK / Profimedia

Politika v cestě?

Vlivem nových pravidel poutal pilota k zaměstnavateli podpis – jako je fotbalista poután ke svému klubu. Formálně to znamenalo jediné, tedy že licence platila jezdci pouze v případě, že bude startovat v uvedené stáji. Možný přestup byl pak zcela v kompetenci týmu a jezdec samotný neměl jak tomu zabránit. Lauda se proti novému nařízení rozhodl vystoupit a ostatní jezdce, kteří dovětek ve smlouvách k superlicenci opravňující start v F1 přehlédli, varoval a přesvědčil je, aby v odeslání podepsaných dokumentů počkali.

Celé kauza vyvrcholila před první VC sezony v Jižní Africe. Z celkového počtu třiceti jezdců dokumenty podepsala pouhá pětice, zbytek tak musel učinit před startem kvalifikace. Po jezdeckém bojkotu tréninků, kdy řídící orgán F1 neustoupil ze svých požadavků ani o píď, Lauda vyzvedl všechny ostatní piloty zapůjčeným autobusem a odvezl je do konferenčních prostor jednoho z hotelů, kde se jezdci zabarikádovali. 

Zloba vedení F1 a manažerů stájí na sebe nenechala dlouho čekat. Všem "rebelujícím" bylo stanovené jasné ultimátum – buď okamžitě nastoupí, nebo obdrží doživotní distanc. Během tréninkových jízd pak jsou všichni stávkující ze závodu diskvalifikováni. Na poměry formule 1, sportu plném "samotářských" osobností, však překvapivě soudržnost stávkujících trvá.

Stávka pokračuje celou noc, během které je přesvědčení závodníků několikrát testováno příjezdy manažerů jednotlivých stájí za svými jezdci. Piloti nocují v provizorních podmínkách v konferenčním sále, nikdo nesmí dovnitř ani ven. Druhý den ráno se na okruh za předsedou FIA Jean-Marie Balestrem vydává prezident Asociace jezdců Didier Pironi. FIA nakonec nové nařízení stahuje a závod proběhne v obvyklé režii. 

Bernie Ecclestone (vlevo) vedle prezidenta FIA Jeana-Marie Balestreho
zdroj: ČTK / Profimedia

Zlatá tečka 

Pomyslnou zlatou tečku za svou kariérou pak Lauda udělá v sezoně 1984. Jeho týmovým kolegou v McLarenu se stal Alain Prost. Talentovanému jezdci o rok předtím ve stáji Renault titul mistra světa v souboji s Nelsonem Piquetem unikl o pouhé dva body. 

V jezdecké dvojici se zkušeným Laudou bylo tedy jasné, že McLaren bude patřit mezi hlavní aspiranty na prvenství. Pokud o tom snad někdo pochyboval, hned první závod sezony v Brazílii, který dokončilo ze sedmadvaceti pouze osm jezdců, jej vyvedl z omylu – Alain Prost zvítězil s náskokem téměř minuty.

V naprosté dominanci britská stáj pokračuje v průběhu celého roku. Za celou sezonu se na nejvyšším stupínku vystřídala pouhá pětice jezdců – Prost, Lauda, Alboreto, Piquet a Rosberg. Dvanáct výher si připíše (v poměru 7:5 pro Prosta) hvězdné obsazení McLarenu, který díky tomu své konkurenty doslova zadupá do prachu a zvítězí v Poháru konstruktérů rozdílem 86 bodů před Ferrari – italská stáj přitom nenasbírá ani polovinu bodů co McLaren.

Rozuzlení o celkovém prvenství mezi jezdci přinese až poslední závod na novém okruhu Estorilo v Portugalsku. Lauda do závodu nastupuje s chatrným náskokem 3,5 bodu před Prostem. Pro zisk třetího titulu mistra světa tedy potřebuje dokončit před Francouzem anebo, pokud Prost zvítězí, dokončit závod nejhůře druhý. Kvalifikace před závodem je tak důležitější než kdy jindy. 

Niki Lauda, Alain Prost a Nigel Mansell na pódiu VC Nizozemska 1984
zdroj: ČTK / Profimedia

Dramatický závěr

Od samého počátku jde však vše špatně. Laudu zdrží oprava technických závad, v návaznosti na které na okruhu dělá zbytečné chyby. Výsledkem je start až z jedenáctého místa. A Prost? O sedm setin sekundy nestačí jen na Piqueho, vedle kterého se na startu řadí do první řady. Zdánlivě je rozhodnuto. 

Nejlépe odstartuje Keke Rosberg, jež se manévrem na samé hraně závodní tratě dostává před Prosta a Piqueho, na čelo se dere i Nigel Mansell v černém Lotusu pronásledovaný Prostem. Lauda v prvním z celkových sedmdesáti kol naopak další dvě příčky ztrácí. 

Víc než kdy jindy však do hry vstupuje i samotný okruh, který je novinkou v kalendáři a se kterým jezdci ještě nejsou sžití. Na jeho nástrahy jako první doplatí Nelson Piquet, jež nad svým vozem v deváté zatáčce ztrácí kontrolu a v hodinách končí mimo trať. Bariéru naštěstí mine a tak v závodu může pokračovat.

Zatímco Lauda bojuje uprostřed startovního pole o každý metr a snaží se především vyvarovat kolizi s ostatními jezdci, Prost předjíždí Mansellův Lotus a začíná stíhací jízdu v souboji o vedení závodu. Nakonec se před Rosberga dostává v nájezdu do první zatáčky, do které vjíždí na vnitřní straně a přebrzdí finského pilota ve Williamsu. O několik kol později se před Fina stejným způsobem přeřítí i Nigel Mansell. 

Niki Lauda se mezitím probojoval na šesté místo. V následujících kolech se pak na cílové rovince díky rychlosti svého McLarenu dostává před Michele Alboreta, Keke Rosberga a Ayrtona Sennu. Lauda pokračuje v domnění, že je druhý za Prostem. Klid, tohle mi stačí, říká si. Do reality jej však vrací signalizace z boxů – třetí místo, ztráta na Mansella 39 sekund. 

Působí to jako ledová sprcha. Kde se tam vzal, prolétne Laudovi hlavou. S plynem na podlaze boří traťové rekordy, Mansellův Lotus dojíždí rozdílem vteřiny na kolo. A na Laudu se poprvé během závodního víkendu v Portugalsku konečně usměje i štěstěna – Mansell má problémy s pravou přední brzdou, kvůli které v zatáčce několikrát zamkne kolo a skončí na trávníku mimo vozovku. Na kluzkém povrchu mají problém i ostatní jezdci, Lauda však svým umem drží svůj McLaren na vozovce a brzy se dostává před Brita. Teď už je skutečně druhý za Prostem, stačí mu pozici udržet do cíle a stane se potřetí mistrem světa. 

Snažit se o prvenství v závodě nemá smysl, Prost je daleko vepředu. Laudu však trápí něco jiného. Při snaze dotáhnout ztrátu na Mansella zvyšoval nastavení tlaku svého turba, čímž spotřeboval větší množství paliva. O tom kolik mu ho zbývá však v kokpitu nemá ponětí – nemá totiž žádný ukazatel, stav nádrže tak může jen odhadovat. 

Ve snaze nějaké palivo ušetřit tlak v turbu snižuje, vzápětí jej však musí znovu navýšit – ze třetího místa na něj začíná dorážet mladičký Ayrton Senna. Jednu z budoucích legend sportu za sebou však Lauda nakonec udrží a cílem projíždí druhý. Třetí titul získal nejmenším možným rozdílem – od Prosta jej dělí půl bodu. 

Zdroj
ČT sport, Niki Lauda – Do pekla a zpět

Hlavní zprávy

Nejčtenější články