Zdráhala na Euru obhajuje střeleckou korunu: Nemyslím ale na to. Wislu po sezoně opustí

Jaké to je připravovat se na Euro jako nejlepší střelec toho minulého?
Vůbec nic se nemění, ani nad tím tak neuvažuju. Na každém mistrovství, které jsem absolvoval, jsem chtěl vždy týmu pomoct k tomu nejlepšímu výsledku. Před dvěma roky se povedlo, že jsem byl nejlepší střelec. Letos to bude třeba stejné, nebo pomohu jinak. Jedeme tam jako tým.

Čekáte, že si vás budou soupeři o to víc hledět?
Je pravda, že se to ode mě asi tolik nečekalo. Ale v reprezentaci jsem dával góly vždycky, takže to nebylo tak, že jsem se představil poprvé na mistrovství a nikdo mě neznal. Ten výkon se povedl i tím, že nebyl Tomáš Babák. Musel jsem hrát celých šedesát minut. Kdyby tam třeba Tomáš byl a my se střídali v těch časových intervalech, samozřejmě za čtyřicet minut dáte méně gólů.

Bude tedy na šampionátu pro vás trochu nezvyk dělit si čas s Tomášem Babákem, který hraje také na střední spojce?
Může se stát, že budu hrát od začátku, Tomáš bude v této pozici. Nebo budeme hrát spolu. Další varianta, že Tomáš bude hrát od začátku a já půjdu na hřiště na deset patnáct minut. Ať už bude stav jakýkoliv, budu se snažit pomoct týmu.

Prostřídávání možná přijde vhod, když vás trápilo letos zranění? 
Bylo to nepříjemné, protože na posledním kvalifikačním zápase s Bosnou a Hercegovinou v Ostravě jsem si natrhl vaz čéšky v kolenu. Zranění se táhlo pět měsíců. Vrátil jsem se až na konci listopadu. Něco jsem stihl odehrát, ale moc ne. Domluvili jsme se s trenéry, že dostanu dost prostoru v přípravných zápasech, abych se do toho dostal. Myslím, že moje výkony měly stoupající tendenci.

Připadá mi, ale že jste typ hráče, který nepotřebuje moc času, aby se do toho dostal...
Jenže mi je 36 let. Už to není jako ve dvaceti. Pro nás bylo důležité, abych byl zdravý a koleno nebolelo, což musím zaklepat, že se povedlo. Doufám a věřím, že týmu pomůžu, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku.

Ve Wisle Plock jste to s herním časem nemíval moc dobré, změnilo se něco?
Moc ne. Podepsal jsem se do toho klubu za jiného trenéra a po třech týdnech ho, jak se říká hezky, uvolnili. Přišel Španěl, který měl úplně jinou ideu. Střídali jsme se po patnácti minutách, což mi úplně nevyhovovalo. Když jdete do mančaftu s tím, že budete hrát padesát minut za zápas, a pak je to úplně jinak... Nemyslel jsem si, že to změna trenéra může tolik ovlivnit. Beru to, jak to je. Nakonec jsem celkem spokojený, nebylo to jednoduché, ale musel jsem si hlavu nastavit úplně jinak.

Vidíte ve Wisle budoucnost?
Mám smlouvu do konce sezony a v Plocku neprodloužím.

Máte rozmyšleno, kam půjdete?
Ještě ne. Vůbec jsem to neřešil, protože jsem byl vlastně až do konce listopadu zraněný. Na všechny nabídky jsme odpovídal, že prvně musím zjistit, jestli jsem schopný hrát šedesát minut plného zatížení, což se teď potvrdilo, že to půjde. Takže případné další angažmá budu řešit po mistrovství v průběhu týdne až dvou měsíců.

Berete to tak, že se jedete na Euro i ukázat?
Ne, neberu. Už mi bude v létě 37 let. Uvidím, vše je otevřené. Když bude zdraví dobré, ještě si rok dám. Pokud ne, svět se nezboří.

Jsou nějaké priority?
Jsou určité země, kam bych nešel. Německy mluvící země nejsou problém, Polsko taky ne.

Jak vidíte rozložení sil ve skupině B s Rakouskem, Severní Makedonií a Ukrajinou?
Minulá skupina v Chorvatsku byla, dá se říct, skupina smrti. Španělé mistři Evropy, čtvrtí Dánové, my jsme skončili šestí. Od nás to nikdo nečekal. Dál tam byli Maďaři, kteří mají každý rok nároďák silný. Po prvním zápase nám nikdo nevěřil, že jsme byli schopní porazit Dány. Může se stát, že vás favorité podcení a už se nedostanou do zápasu. Máme to možná všechny týmy na čtvrtiny rozdělené. Bude rozhodovat momentální forma. Pro Rakušáky budou hrát roli i fanoušci.

Před deseti lety jste se účastnil šampionátu ve Vídni, co tam hrálo roli?
Byla to úplně jiná házená a Filip Jícha nejlepší střelec. Trenér Dan Kubeš už to říkal, od toho mančaftu se čekalo víc. Pamatuju si, že když jsem odcházel do Großwallstadtu, tak nás hrálo sedmnáct v Bundeslize. Byli jsme nejpočetněji zastoupení cizinci v Bundeslize. Během let se to pak začalo vytrácet, až teď tam máme čtyři nebo pět kluků. Na tomto mistrovství jsem nebyl stěžejní postavou, bylo to přesně tak, že jsem na hřiště chodil na deset patnáct minut. Všechny tehdy zastínil Filip Jícha.

Je zopakování šestého místa jen sen, nebo to není úplně nereálné?
Neřekl bych, že je to sen. Pokud půjdete zápas od zápasu, nebudete mít žádný cíl, pouze ten jeden zápas, tak vyhrajete. Je to svazující, pokud na tom nejste jako Francouzi před pěti lety. Měli období deseti let, kdy vyhrávali úplně všechno. Říkali si, zahrajeme základní skupinu na padesát procent, všechno vyhrajeme, třeba i o gól. Postupně se rozehřejeme až do finále, kde soupeře smeteme. Pro nás by to bylo zbytečně moc svazující říct si, že chceme šesté místo. To znamená, když prohrajete první zápas, už je na vás daleko větší tlak.

Dvanáct hráčů je v kádru z minulého Eura, můžete být díky té zkušenosti ještě silnější?
Měli bychom, ale jak jsem říkal, všechny mančafty se posunuly o dva roky dál. Našim klukům, kteří byli na minulém Euru, to hodně pomohlo. Spousta se jich dostalo do Německa, jsou plně profesionální a trénují na nejvyšší úrovni. Když se budu opakovat, uvidíme až ve skupině.