Slavia jako dosud jediný český klub v samostatné historii došla v evropských pohárech do semifinále. Podle jedné z opor červenobílých z roku 1996, obránce Jana Suchopárka, by tehdejší tým mohl mít v budoucnu následovníky. Pražané si tehdy věřili i v semifinále na Bordeaux, které se jim zdálo ze tří soupeřů mezi poslední čtyřkou Poháru UEFA nejhratelnější. S Girondins však dvakrát prohráli 0:1 a se soutěží, která předcházela Evropské lize, se rozloučili.
"Myslím, že se to dá někdy zopakovat. V Evropské lize se do závěrečných kol dostávají i některé týmy, které nejsou úplně favorizované. Třeba Slavia tomu v minulém roce nebyla zase tak daleko," řekl Suchopárek a připomněl loňskou účast Pražanů ve čtvrtfinále Evropské ligy.
Postup do semifinále prestižnější Ligy mistrů je pro české kluby prakticky nemožný, větší šanci mají v Evropské lize.
"Musí se vše sejít, musí být silná epocha v klubu. Větší šanci na postup mají věhlasnější kluby. Ale tím, že do Ligy mistrů postupuje, ať už přímo nebo do předkol, třeba pět nejlepších týmů ze silných top lig, jsou pak v Evropské lize hlavně na začátku kluby, které takovou kvalitu nemají," uvedl Suchopárek.
"Když se dostanete do jarní fáze, pak už záleží na rozehranosti, kvalitě hřiště a maličkostech. Může se vám to sejít jako nám, že v osmifinále a čtvrtfinále přejdete přes zdánlivě silnější týmy. Takže překvapení možná jsou a nemyslím si, že semifinále by bylo úplně nereálné. Ale pak jít dál už je hodně složité. Ale budeme si přát, aby tomu třeba tak bylo, zázraky se ve fotbale dějí," dodal padesátiletý Suchopárek.
Slávisté ve čtvrtfinále v roce 1996 přešli přes AS Řím a věřili si i na Bordeaux. "Z těch tří mužstev, která na nás vycházela, se nám Bordeaux zdálo nejschůdnější. Druhá dvojice byla Bayern Mnichov a Barcelona. Ale v prvním utkání byl vidět velký herní rozdíl mezi námi a Bordeaux, které mělo ve svém středu hráče jako Zidane, Lizarazu. Prostě hráče evropské extratřídy, byť třeba naši diváci si to úplně nemysleli," uvedl Suchopárek.
"U nás zaslouženě vyhráli 1:0. Já byl na tribuně, měl jsem karty. I přes ten výsledek jsme jeli do Bordeaux v poměrně dobré náladě, neměli jsme co ztratit. Podali jsme lepší výkon, i tak jsme prohráli 0:1. Kvalitu hlavně dopředu jsme neměli takovou jako soupeř. V Bordeaux byl na tribuně trenér Cipro, vystřídali jsme se. On šel na tribunu, já na hřiště," podotkl s úsměvem současný kouč reprezentační osmnáctky.
Slavia na cestě do semifinále postupně vyřadila Štýrský Hradec, Freiburg, Lugano, Lens a AS Řím. Pražané v Itálii po domácí výhře 2:0 prohrávali v prodloužení 0:3, ale poté dal památný gól Jiří Vávra.
"Odvetu v Římě jsme prohospodařili, chtěli jsme hrát spíš takovou údržbu. V půli to bylo 0:0, nezdálo se nám, že by soupeř byl v top formě. Najednou to bylo 2:0, prodloužení, velký tlak soupeře. Skoro zázrakem jsme dali na 3:1 a najednou se během pár vteřin vše otočí. Rozhodli dva střídající mladí hráči, kteří třeba v lize tolik nehráli. Potom se od toho odvíjela jejich kariéra. Jirka Vávra i Jirka Štajner, který pak byl fenomenálním fotbalistou," podotkl Suchopárek.
"Tenhle zápas se vám vryje do paměti, ale i to první utkání na vyprodaném Strahově, kde bylo asi minus pět stupňů, zmrzlé hřiště. Podmínky pro nás v tom ročním období byly obvyklé, zvládli jsme to a to byl klíčový zápas pro postup," dodal Suchopárek.
"Na cestě do semifinále jsme museli zdolat takové dost nevyzpytatelné soupeře, kteří zrovna v té době hráli dobře, ale dnes už si na ně nikdo moc nevzpomene. Lugano nebo Freiburg, který v té době hrál kolem třetího čtvrtého místa v Bundeslize. Tím, že to nebyla úplně velká jména, jsme se na to dobře nažhavili a s postupem kol se nám zvedalo sebevědomí. Pro nás byl ten postup do semifinále až překvapivě dobrý. Vlastně to jen potvrdilo výbornou sezonu, kterou jsme měli," připomněl také zisk ligového titulu.