Pískot byl zasloužený. Debut jsem si ale moc užil, přiznal Beran
I přes rozpačitý výkon české reprezentace si pocity z prvního seniorského startu pětadvacetiletý Michal Beran zkazit nenechal. Po remíze 1:1 se Saúdskou Arábií české fotbalisty z královehradeckého stadionu vyprovodil pískot, podle nováčka národního týmu však zasloužený.
Beran se dočkal vytoužené premiéry, ale ne výhry. "Užil jsem si debutu moc. Škoda, že to ještě nevyšlo výsledkově. Jsem vděčný za takovou šanci, vždycky jsem se sem chtěl dostat. Jsem hrozně rád, že se mi to povedlo," řekl Beran s tím, že si splnil jeden ze svých snů.
Začátek zápasu přitom domácím vyšel. "Vlítli jsem na ně a dostali je pod tlak. Vlastně i gól z toho pramenil. Škoda že jsme pak trochu přestali hrát. Soupeř se snažil vyrovnat, tak jsme spíš ke konci bránili výsledek. A nevyšlo to," uvedl debutant. Prvního startu za reprezentaci se dočkali také Martin Cedidla a po přestávce i Adam Karabec.
Fanoušci měli s mužstvem dlouho trpělivost, postupně ale zazněl z ochozů stadionu v Hradci Králové pískot. "Byl zasloužený, přestali jsme na konci hrát. Možná taky kvůli tomu, že nám došly síly, protože jsme výsledek už jen bránili. Na pískotu diváků asi není nic divného, když je devadesátá minuta, vedeme jedna nula a dostaneme gól," uznal Beran.
Poslední dny pro něj byly velmi hektické. Hlásil se na srazu národního týmu jako nováček, pak si odskočil dokončit přestup z Jablonce do Olomouce, načež se k reprezentaci zase připojil. "Jsem za tyhle události hrozně rád, protože o tomhle jsem vždycky snil. A vždycky jsem něco takového chtěl zažívat. Doufám, že jsem tady nebyl naposledy. Budu makat, abych tu byl zase," ujistil Beran.
S koncentrací navzdory hektickým dnům problém neměl. "Nebylo to těžké, protože už bylo všechno vyřešené vlastně na začátku srazu. Pak jsem byl normálně s klukama, takže úplně v pohodě," poukázal.
Nastoupil s číslem devět, které pro něj není běžné. "Bylo mi přiděleno. Nejsem asi úplně typická devítka, ale moc jsem to neřešil. Číslo mi nevadí," řekl Beran s úsměvem.
