Pimpara: Trenér mě už za tímto účelem na hřiště posílá
Teplice - Kdyby se hledal nejefektivnější náhradník ve fotbalové lize, bude Jiří Pimpara žhavým adeptem na takovou poctu. Přitom sám je kovaným stoperem, střílení branek mu však zjevně je po chuti. Na hřišti byl proti Teplicím jen několik desítek vteřin, poté přesnou hlavičkou zařídil remízu proti klubu, ve kterém sám fotbalově vyrůstal.
Šestadvacetiletý zadák se dnes ale vůbec nerozpakoval a svoji trefu na Stínadlech proti bývalému klubu euforicky oslavoval. "Mám velkou radost, že se mi povedlo dát gól zrovna tady. Kdybych tady v ligovém áčku odehrál víc zápasů, třeba bych měl smíšenější pocity, ale opravdu nejsem v pozici, že bych v Teplicích nemohl slavit gól," líčil po utkání Pimpara. Do Teplic přišel jako nadějný žáček z Rumburku v jedenácti letech, ale v nejvyšší soutěži žlutomodrý dres navlékl jen třikrát. "Ale stejně za to Teplicím jsem vděčný," uvedl Pimpara.
Těšilo ho, že se vytáhl před rodinnými příslušníky, kteří nechyběli na tribuně. I když Pimpara šel do hry až čtyři minuty před koncem, nakonec si užíval roli nejobletovanějšího libereckého hráče. "Chtěl jsem se před rodinou trochu předvést," netajil svoji motivaci na důvěrně známém hřišti Pimpara, jehož kariéru před lety ohrozila operace vrozené srdeční vady.
Jiří Pimpara:
"Trenér mě za tímto účelem na hřiště posílá a jsem rád, že se mi to zase dneska povedlo. Kluci mi ještě před střídáním říkali, ať si nepokazím svůj brankový průměr. Možná je ten dnešní gól trochu náhoda, ale i v tom je fotbal krásný."
Teď Pimparu už podobné starosti netíží. Poté co letos na jaře navíc utrpěl vážné zranění kolena, mu fotbal zase přináší šťastné chvíle. Urostlý stoper se v Teplicích prosadil po pouhých 15 vteřinách pobytu na hřišti. Opět těžil z toho, že je při své výšce obávaným hlavičkářem i v pokutovém území soupeře. Než šel v Teplicích do akce, liberečtí spoluhráči mu připomínali jeho kousek z nedávného zápasu s Příbramí, kdy také jako žolík z lavičky udeřil a rozhodl o nejtěsnější výhře 1:0. V opakování podobného scénáře věřil i kouč Jaroslav Šilhavý. "Bylo to spíš takové zbožné přání a Jirka ho splnil," radoval se Šilhavý.
Dvě vstřelené branky pro něj proto jsou výstavní bilancí a jedinečnou produktivitou. Pimpara už v žertu začíná myslet na to, jestli se o další ligové příležitosti nebude prát už jako čistokrevný útočník. "Nevím, nikdy jsem na hrotu nehrál, ale když budu sbírat víc minut než teď jako obránce, tak do útoku klidně půjdu," usmíval se Pimpara. "Před zimní přestávkou o tom můžeme uvažovat," dodal také lehce žertující kouč Šilhavý.
