Nebyl daleko od startu za A-tým Manchesteru. Nejhůře se chytají střely Rashforda, hlásí Kovář

Nechybělo k tomu mnoho. Podruhé v historii mohl do soutěžního zápasu A-týmu Manchesteru United v dresu, na kterém v oblasti srdce vyčnívá znak s tradičním rudým ďáblem, naskočit český fotbalista. Tentokrát by to nebylo v poli jako v devadesátých letech v případě Karla Poborského, ale mezi třemi tyčemi.

Tím utkáním, v němž si brankář Matěj Kovář mohl odbýt velkou premiéru v jednom z nejslavnějších a nejdražších fotbalových klubů světa, bylo střetnutí Evropské ligy na půdě Astany.

Trenér Ole Gunnar Solskjaer na konci listopadu minulého roku neměl k dispozici první dva brankáře, jedničku Davida de Geu ani jeho záskok Sergia Romera, a tak společně s asistenty řešil, zda do duelu, před nímž už měli United jistý postup do další fáze soutěže, nenasadit velký talent.

Kováře na možnost startu dokonce připravoval kouč brankářů výběru U23. Solskjaer a spol. ale nakonec zvolili cestu zkušenosti a mezi tři tyče se postavil tehdy šestatřicetiletý Lee Grant, pro něhož to byla premiéra v základu United.

Český gólman si tak na další šanci v zápase A-týmu Manchesteru bude muset počkat. Přesto si mohl odškrtnout jiné poprvé. Premiérově byl alespoň připraven na lavičce, i když příliš radosti po závěrečném hvizdu neměl. Musel sledovat senzační výhru kazašského týmu 2:1.

"Trochu mě to popravdě zamrzelo, že jsem nakonec nechytal, ale nebral jsem si to osobně. Myslím, že mám v devatenácti letech ještě čas. A hlavně i lavička Manchesteru United v mém věku je pořád velký úspěch," hlásila v rozhovoru pro web ČT sport velká česká naděje.

Zařazení Kováře do nominace na zápas ale nebyl zase tak velký šok či senzace. Mládežnický reprezentant od přestupu ze Slovácka za dva roky udělal u United obrovský pokrok. Už na začátku angažmá chytal za vyšší kategorie a brzy se začal objevovat pod vedením bývalého trenéra Manchesteru Josého Mourinha na trénincích s "áčkem".

Na tomto trendu se nic nezměnilo ani po usednutí kouče Solskjaera na lavičku. Spíše se celý proces ještě urychlil.

"Jako třetí brankář jsem absolvoval s A-týmem celou Evropskou ligu a ve stejné pozici jsem byl i na některých zápasech Premier League. Je ale pravda, že tím, že jsem seděl poprvé mezi náhradníky, byl to velký zážitek i motivace," popsal.

Reálná pozice Kováře u United je ale brankář číslo čtyři. Přes týden do zastavení soutěží kvůli koronaviru díky tomu trénoval s A-týmem a o víkendu chodil chytat za výběr do 23 let, kde zastává pozici jedničky.

Příprava s mnohem zkušenějšími brankářskými kolegy včetně hvězdného Davida de Gey mu v progresu výrazně přispívá. "Ale není to jen on. Všichni tři kluci v bráně mi hodně radí a snaží se pomáhat, jak nejlíp můžou. Trénování s áčkem je obrovské plus a je fantastické, že můžu být mezi nimi," řekl.

Zatímco parťáci v bráně ho posouvají radami, spoluhráči na hřišti zase střelbou či dalšími herními prvky, což českého gólmana pravidelně pořádně prověřuje. Anthony Martial, Marcus Rashford, Bruno Fernandes, Harry Maguire či Paul Pogba. Co jméno, to fotbalový pojem. Co jméno, to velké schopnosti. A co jméno, to cenovka v astronomických výšinách.

Kovář přiznává, že chytat některé jejich projektily je výzva. A nejenom od výše jmenovaných, jelikož v kádru United působí nespočet skvělých hráčů. Zejména od jednoho z nich se ale střely chytají obzvlášť špatně. "Největší ránu má Marcus Rashford. A navíc přesnou," konstatoval s úsměvem.

Od poloviny března ale rej v tréninkovém centru United ustal. Premier League zastavila koronavirová epidemie, což pro Manchester nebyla příjemná zpráva. Po klopýtavém startu do ročníku se "rudí ďáblové" rozjeli, což korunovali výhrou v městském derby 2:0 nad City.

"Je velký úspěch, když se vyhraje derby. Momentálně jde vidět, že tým je na vzestupu a stoupáme, tedy stoupali jsme i tabulkou. Je škoda, že se to muselo zastavit v takovou chvíli," řekl Kovář.

Znát je i vliv kouče Solskjaera. Podle českého brankáře týmu chvíli trvalo, než si na pokyny norského trenéra zvykl, ale nyní už si vše sedlo a na hřišti se to projevilo. "Je na něm znát, že v kariéře něco odehrál. Myslím, že každý z hráčů se ho snaží poslouchat a bere si rady k srdci, protože ví, že trenér má zkušenosti s velkými zápasy. Umí si říct, co se mu líbí a co ne. Hráči začali chápat jeho styl i taktiku a postupně zápas od zápasu se výkony zlepšovaly. Už je cítit, že teď je v kabině správná atmosféra," prozradil.

Zastavení sezony bylo nepříjemností také pro výběr Manchesteru do 23 let, který měl v sezoně rovněž dobře našlápnuto. Rezerva United hraje až druhou ligu B-týmů, což je pro klub typu "rudých ďáblů" prostě a jednoduše málo.

Pro tento ročník proto měli mladíci jasný cíl, postoupit, k čemuž měli našlápnuto solidně. V době přerušení ligy drželi druhé místo tři body za vedoucím West Hamem a s velkým odstupem na pronásledovatele. "Uvidíme, jak se celá situace vyvine dál. Do té doby jsem byl spokojený, jak s týmovými výkony, tak i se sebou," zhodnotil.

Pokud Kovář nebyl na zápasech s A-týmem, stál za U23 v brance, kde získal pozici jedničky a v součtu ligy a poháru zaznamenal šest nul s průměrem gólu na zápas. Sám však těmto číslům nedává přílišnou váhu.

"Já moc na osobní čísla nehledím. Než abych sbíral ocenění, nuly apod., je pro mě hlavní, abychom hráli dobře jako mužstvo. A když se nám to bude dařit, odrazí se to pozitivně i na mých výkonech," myslí si.

Že jeho pozice v "béčku" je velice silná, vypovídá i fakt, že hned do dvou zápasů naskočil s kapitánskou páskou na ruce. Což u brankáře není příliš tradiční záležitostí. A pokud už se tak děje, vypovídá to, že gólman patří mezi výrazné lídry kabiny.

Kovář poprvé pásku navlékl na levou paži ve vítězném zápase proti Readingu, kdy United vyhráli 4:1. Trenér mu dal přednost třeba před Tahithem Chongem, který už má za sebou několik zápasů za A-tým.

"Vůbec jsem nečekal, že trenér zvolí mě. Byl to šok, ale taky skvělý pocit, vést na hřiště celý ten tým. Moc jsem si to užil. Beru to jako signál, že mě v U23 berou jako lídra, což je super zpráva," popsal s tím, že díky dobrému výsledku se nemusel pouštět do žádných velkých motivačních řečí a ani do diskusí s rozhodčím.

Dalším skvělým signálem důvěry United v Kováře je i prodloužení smlouvy o čtyři roky, čehož se dočkal v říjnu. "Každý rok se snaží člověk na sobě pracovat a zlepšovat se a i za tento rok jsem udělal pokrok. Jsem rád, že se mi za to klub odvděčil novou smlouvou. Je vidět, že ve mě věří, a ukazuje to, že práce, kterou dělám, se vyplatí," těšilo ho.

Prodloužení smlouvy s sebou přináší také další plán, který má Kovář vymyšlený. Ač stabilní pozice v "třiadvacítce" a možnost trénovat s A-týmem mu dělají radost, chtěl by začít pravidelně chytat zápasy v dospělém fotbale, což by znamenalo odchod na hostování.

U mladých brankářů velkých klubů je to tradiční způsob vývoje. Sami United poslali na hostování na podzim třeba podobně starého slovenského parťáka Kováře Alexe Fojtíčka do Stalybridge, celku v nižší anglické lize. Joel Castro Pereira zase ve skotských Hearts bojoval o místo se Zdeňkem Zlámalem a Dean Henderson zářil v Premier League v dresu Sheffieldu United.

"Řešil jsem to s trenérem brankářů A-týmu i Luďkem Mikoškem, který má v agentuře Sport Invest, jež mě zastupuje, na starost brankáře. Po sezoně nadejde správný čas, kdy bych měl jít cestou hostování, a uvidíme, jak to dopadne a kde skončím. Pro mě je priorita začít chytat dospělý fotbal a posouvat se," uznal.

Možností, kam by Kovář mohl zamířit, je celá řada. On sám by preferoval zůstat na Ostrovech. Hlavním kritériem je ale to, aby chytal, a nevysedával třeba celou sezonu pouze na lavičce.

"Na Ostrovech bych chtěl zůstat, jelikož mi místní fotbal sedí. Rád bych třeba do nějaké League One (třetí anglická liga, pozn. red.), ale uvidíme, to střílím od boku. Doufám, že seženu super angažmá, kde budu hrát a posouvat se herně," konstatoval.

Než začne řešit další kariérní proces, musí Kovář a celý svět překonat nepříjemnost v podobě koronavirové epidemie, která českého brankáře uzavřela podobně jako velkou část evropské populace v domácí karanténě.

Kovář, který zůstal v Anglii, nyní pracuje podle plánu, který v Manchesteru dostali. Sám ale přiznává, že trénování doma, hraní her na playstationu, koukání na filmy a nemožnost jít pořádně ven už začínají být náročné na psychiku.

"Už to trochu jde do krize, ale co se dá dělat. Přípravného plánu se snažím držet každý den, protože je to jediné, co můžu dělat. Říkali nám, ať zůstaneme doma a držíme se ho. Je to proto, abychom se udržovali v kondici a něco pro své tělo dělali. Nikdo neví, jak to dlouho bude trvat, ale je to tak, abychom se nevrátili a tělo bylo najednou v šoku. Je to údržba toho, co jsme měli za sebou celou sezonu," popsal.

Kovářova cesta za snem tak pokračuje zdárně dál. A jestli se skončí úplným happy endem? Tak daleko zatím český brankář nehledí. "Snažím se jít postupnými kroky a doufám, že jednou příležitost přijde. A pokud přijde, tak ji musím uchopit a nepustit," dodal.