Návštěvu Ikey kvůli angažmá Holý odmítl a o Ipswichi říká: Je to jiný svět. Musím mít 20 nul

Lepší vstup do nového angažmá si nemohl přát. V sobotu se v Burtonu Tomáš Holý poprvé v dresu Ipswiche postavil v soutěžním utkání mezi tři tyče a výsledek? Vítězství 1:0, čisté konto a tři body do tabulky třetí anglické ligy, díky nimž začal tým s bílým koněm ve znaku cestu za návratem o patro výše úspěšně.

Jeden z nejvyšších brankářů v profesionálním fotbale, 206 centimetrů vysoký Holý k tomu pomohl několika solidními zákroky. Při premiéře se ale nevyhnul ani jedné minele, která ho málem stála právě vychytanou nulu.

"Skončit to v síti, tak je po mně. Vyděsil jsem se jako prase, jelikož bych to nestihl. Musím si na to sakra dávat pozor a být důslednější," prozradil o momentu, kdy mu jeden z útočníků vypíchl při odkopu míč, v exkluzivním rozhovoru pro web ČT sport sedmadvacetiletý brankář, který dříve působil ve Spartě, Zlíně či na Žižkově.

Co se při tom odkopu dělo? Útočníka Burtonu jste přehlédl?

Nechci hledat výmluvy, ale ten borec se mi ztratil ze zorného úhlu. Bavil jsem se potom s Tomášem Egertem, který dvě sezony zpět za Burton hrál, a říkal, že právě tento útočník se na podobné momenty připravuje a vyčeká si je. Zareagoval jsem každopádně pozdě a pomalu. Díky bohu, že se to dokutálelo vedle.

Cítil jste před premiérou v dresu Ipswiche nervozitu?

Trochu ano. Se vší úctou a respektem ke Gillinghamu, Ipswich je o level jinde. Ať už se bavíme o zázemí, historii, nárocích, ambicích nebo tlaku. Tady je v současnosti jediný cíl pro sezonu, vyhrát třetí ligu a postup do Championship. Z toho plynuly pocity, ale já jsem takový, že jakmile vlétnu na rozcvičku, tak to ze mě spadne a jsem v pohodě.

Měl jste po zápasu nějaké ohlasy na svůj výkon?

Myslím, že ač jsem tolik zákroků neměl, což je zásluha kluků přede mnou, kteří napadali soupeře už na jejich půlce, tak jsem byl se zápasem spokojený. I trenér brankářů a hlavní kouč říkali, že dobrý a výkon v pořádku. Jenom jsem si vyložil, že ten moment byl zdviženým prstem. Kdyby se to nestalo, výkon by se hodnotil úplně kladně. I fanoušci s odstupem času psali, že jsem jim málem přivodil infarkt, ale zároveň mě chválili.

Když mluvíte o fanoušcích, po utkání jste se právě ke svým příznivcům vyjadřoval velice pozitivně. Je to úplně něco jiného než v Gillinghamu?

Já bych vám to přál vidět. Oni se asi rozhodli, že nás silou do té Championship dotlačí. Měl jsem pocit, že našich fandů je tam více než domácích. Určitě byli více slyšet. Když jsme před výkopem nastupovali na hřiště a začali zpívat, naskočila mi husí kůže. Tribuna za bránou byla úplně narvaná. Zaplnili i část boku. Bylo jich tam přibližně 1800 a vytvořili neuvěřitelnou atmosféru. Je znát, že základna je mnohem větší než v Gillinghamu. Opět to nemyslím zle, ale velikost klubu odpovídá velikosti, síle fanoušků.

Nakousl jste to sám. Říká se, že zázemí Ipswiche je na úrovni Premier League. Souhlasí to?

Dá se to tak říct. Moc si nedokážu představit, co víc bychom tady měli mít. Je tu výborné jídlo, kuchař, prostředky pro regeneraci a o hřišti ani nemluvím. Kolikrát týmy v lize nemají takový pažit na stadionech, jakou my máme tréninkovou plochu. To si člověk, který si projde různými místy jako já, prostě jen užívá.

Byla ale možnost, abyste ještě zůstal v Gillinghamu, kde jste byl jasnou jedničkou a oporou týmu?

Určitě byla, nicméně jsem čekal od Gillignhamu dřívější reakci. Alespoň já jsem zvyklý z našeho českého fotbalu, že se prodloužení smlouvy nabízí půl roku, rok dopředu. Což od nich nepřišlo. I tak jsem ale od zimy byl rozhodnutý, že chci zase o level výš. Cílem byla Championship, ale člověk musí vzít všechny proměnné, které k tomu přestupu patří, a zvolit variantu, která pro něj z osobně-sportovního hlediska bude nejlepší. To byl Ipswich, který má ambici se okamžitě do druhé ligy vrátit, a já tak budu mít šanci si soutěž zahrát, doufejme, právě v dresu Town.

Takže čekání na Championship za každou cenu nemělo smysl?

Tak tak. Čekat prostě jenom na Championship a pak tam sedět na lavici a být celý ročník dvojkou, to mi nepřišlo vzhledem k mému věku ještě potřeba.

Médii proběhly informace, že o vás ale v druhé lize zájem byl. Je to pravda?

Bavili jsme se s jedním klubem. Řekli mi, že se jim líbím dlouhodobě a že by se mnou určitě chtěli pracovat. Ale taky dodali, že pořád hledají brankáře číslo jedna, jelikož já nemám zkušenosti. Agentovi Davidu Baldovi jsem tak řekl, že se zajedu podívat do Ikey, jestli si tam nějaké zkušenosti nemůžu poskládat. Pokud ne, tak se na to vyprdneme. Chtěj, chtěj, chtěj a pak vám řeknou toto…

Setkal jste se už s něčím podobným?

I v Česku je to normální. Máte talentované kluky, kterým je 21–22 let, chytají za reprezentaci, ale stejně především v klubech první poloviny nejvyšší soutěže jim řeknou, že nemají zkušenosti. Radši je pošlou na hostování a stáhnou si třicetiletého gólmana jen kvůli věku. V League One to funguje naopak super a připadám si tady starý. Vidím proti sobě chytat brankáře 21, 22 let, ale když chtějí jít výš, tak řeknou, nemáte zkušenosti.

Ještě zpět ke Gillinghamu. Jak budete zpětně působení hodnotit?

Jen vděčně a pozitivně. Nebýt Gillinghamu, tak nejsem tam, kde jsem. Dali mi šanci a já osobně nikdy nestrávil v žádném klubu 2,5 roku. Jasně, na Spartě jsem měl smlouvu 5 let, ale odchytal jsem jenom cca sezonu a půl za "béčko". Klub mi přirostl k srdci, a až tam za měsíc a půl pojedeme na zápas, tak ucítím určitě lehkou nostalgii.

Těšíte se?

Jo, určitě. Ale s těžkým srdcem říkám, že Gillingham bude další soupeř, kterého musíme porazit, a já si tam jedu pro čistý konto. Zároveň doufám, že jsem tam zanechal takovou stopu, že mě lidi hezky přivítají nebo to nechají alespoň být. Snad jsem tam neudělal černou díru, aby mi duel znepříjemnili.  

Vy už jste to trochu naznačil. Ale co dalšího vás vedlo k tomu vzít Ipswich?

Velkou roli pak už hrají detaily. V první chvíli to byl trenér brankářů. Minulou sezonu v Gillinghamu jsme měli kouče gólmanů jen na půl úvazku. Někomu to může vyhovovat, ale pro mě s mojí povahou je to málo. Vadí mi to. Já rád pracuji, posouvám se a učím se, dokud mi to tělo dovolí. Chci pro klub být užitečný a k tomu potřebuji někoho, kdo mě v tom povede. A právě trenér brankářů by to měl dělat.

Ještě byste něco zmínil?

Určitě ambice. Za 2,5 roku, co jsem v Gillinghamu, jsme se nebavili o plánech do sezony. Netušil jsem, co je náš cíl. Kromě toho, že se musíme udržet v soutěži, a to byla automatika, ne nic vytyčeného. I když jsem se ke konci sezony bavil s majitelem, nic mi neřekl. Že by naznačil, že do toho dá více peněz, že chceme hrát o postup atd. Kdežto když jsem se setkal s Jimmym (Walkerem), trenérem gólmanů Ipswiche, ten mi prozradil, že Ipswich má pěti- nebo sedmiletý plán, který zahrnuje postup do Premier League. Když jsem se pak připojil k týmu a dorazil na soustředění do Německa, trenér Paul Lambert jasně řekl, že jediný akceptovatelný cíl této sezony je vyhrát ligu a postoupit. I kdybychom skončili na místech pro play-off a šli z nich, tak by to bylo asi málo.

Právě kouč Lambert i trenér brankářů Walker prohlašovali, že vás sledovali už nějakou dobu. Měl jste před podpisem smlouvy nějaký slib, že budete chytat?

Ne, to ne. To vám neslíbí nikdy. Měl jsem ale zprávy, že dlouhodobá jednička Bartosz Bialkowski má odejít do Championship. Tady se tím pádem otevírala možnost. I proto jsem vlastně zůstal v League One. Vidina pozice jedničky byla jasnější. Ale je to klub na vyšší úrovni, takže jsem nečekal, že by mě čekala pohodička jako v Gillinghamu, kde se mi toho moc nemohlo stát. Tady přivedli dalšího vlčáka z Wolverhamptonu, který mi to nedá zadarmo, což nás oba bude posouvat nahoru. Najednou mi visí někdo na zádech, který to místo chce taky. V hlavě se zvyšuje míra koncentrace a pracovitosti.

Není ale přece jenom někde v hlavě malý červík, který říká, že prostě zůstáváte ve stejné soutěži?

Ano, byl to cíl a chtěli jsme jít, ale říkám, pak už člověk musí pracovat s nabídkami, které má, a vyhodnotit si je na základě podmínek, věku, sportovní stránky. Vybrat tu nejideálnější. V danou chvíli byla ta od Ipswiche po všech stránkách nejlepší. Ano, druhá liga by byla zajímavější. Nicméně po sportovní stránce bych se úplně zapíchl. Tady se můžu zabydlet, udělat si pozici a ty prachy můžu mít za rok. I v lepší pozici.

Přišly i jiné nabídky než ty z Anglie?

To vůbec nevím. Jasným cílem bylo zůstat tady a já se ani neptal. David Balda mi nic neříkal a ani jeden z nás odchod mimo nepreferoval.

Zpět k Ipswichi. Máte za sebou první zápas. Cítíte to tak, že jste v současnosti jednička týmu?

Musím říct, že ano, ale jak říkám, je to spojeno s tím, že si musím dávat pozor, jelikož zde mám dalšího hladového psa. Pracovitost, koncentrace a výkony musí být natolik dobré, abych si to udržel.

Chtějí po vás v novém působišti třeba něco jiného ve stylu hry?

Nic extra úplně ne. Je ale pravda, že Ipswich nabízí možnosti trochu jiné. Hráči jsou na vyšší úrovni. Vybírají si fotbalisty i do defenzivy. Tím, jak jsme silní, čekám, že bude více prostoru balony udržet, rozehrát a to po nás striktně trenér chce, abychom klukům pomáhali s rozehrávkou. Je proto potřeba být pořád v pozoru. Občas zůstává ale nejjednodušší to od brány majznout pryč. Když je tlak soupeře příliš velký nebo jsme rozházení. Potom se můžeme srovnat, uklidnit.

Trenér brankářů vás po přípravě hodně chválil. Zároveň ale říkal, že jsou věci, na kterých je potřeba zapracovat. Které to jsou?

Jasně. Je pořád na čem pracovat. Kdyby řekl, že není, je to i zle. U mě to byly vždycky nohy a koordinace pohybů. S tím, jak jsem velký, koordinace není úplně dokonalá. Poziční pohyb těla je potřeba trénovat, aby tělo bylo nastaveno správným směrem a já měl správné návyky.

Klubové ambice jste už zmínil. Co ale vaše osobní?

V první sezoně jsem v Gillinghamu udělal 10, minulé 15 a teď chci rozhodně 20. Já to ale mám nejenom osobně vytyčené, ale i klubem. O postupu jsme se bavili velmi seriózně, takže jsme dostali statistiky, kolik je potřeba bodů, vstřelených gólů a právě čistých kont atd. Kdyby bylo méně než 20, bral bych to jako neúspěch.

Ipswich vede jako hlavní kouč Paul Lambert, který je velezkušený a má za sebou i angažmá v Premier League. Jaký je?

Zaprvé je skvělý člověk, který se nebojí udělat srandu. Hrál s námi třeba i paintball, zpíval karaoke. Na druhou stranu cítím, že každý v klubu k němu chová obrovský respekt. Kdyby řekl, ať skočíme z druhého patra, nikdo se ani nebude ptát proč. Všichni skočíme. Líbí se mi i jeho jasná vize, z níž neuhne, i kdyby čert na koze jezdil. Jasně řekl, že pokud nebudeme dělat, co on chce, tak za námi stát nebude. Je to odborník na slovo vzatý a ideální kouč na boj o postup.

Jaký fotbal pod ním Ipswich má hrát?

Rozhodně dominantní. Ať je to držení míče, ale hlavně napadání. Chce, abychom soupeře napadali okamžitě na jeho půlce. I když ztratíme balon, máme úkoly hrát na půli soupeře, ne na naší. Jeho typické pokyny jsou běž, běž, běž. Je to fyzicky náročná hra a vše ve velkém tempu, napadání, doplňování vápna, ať centr nelítá na jednoho frajera. Stopery vytlačujeme až na kruh na soupeřove půlce.

Teď vás v sobotu čeká premiéra doma, která navíc bude proti Sunderlandu?

Jak jste se mě zeptal, tak mi naskočila husí kůže. Bude to první domácí zápas pro nás v sezoně i mě osobně. Navíc proti soupeři, který v mých očích s námi musí postoupit. V té soutěži už není nikdo, kdo by měl obsadit první a druhé místo. Nechci předbíhat, ale bude to takový předčasný souboj prvního s druhým (smích).

Atmosféra na stadionu bude asi dost divoká, že?

Bude to masakr a šílený randál. To, co teď vytvořilo 1800 našich lidí venku, tak to už skoro nemá smysl na spoluhráče křičet, jelikož neslyšíte vlastního slova. Teď mám dojem, že nás tam čeká přes 20 tisíc lidí. Stadion je obrovský, je pro cca 30 tisíc lidí a má údajně dorazit i 2 tisíce fandů ze Sunderlandu. Už v květnu říkali, že máme prodaných 15 tisíc permanentek. Teď jestli se k tomu přidají další lidi. Navíc je to po delší době domácí zápas, všichni budou natěšení stejně jako my. Tenhle zápas myslím bude mít vše.