Enner Valencia se dvakrát trefil a Ekvádor porazil Honduras 2:1

Utkání začalo v solidním tempu, ale k vidění byla řada nepřesností. Kvalitních finálních přihrávek bylo málo a tím pádem i gólových šancí. Hondurasané potvrzovali pověst tvrdě hrajícího mužstva, což zdokumentovala už v 7. minutě udělená žlutá kartá pro stopera Bernárdeze. Na druhé straně poslal ve 14. minutě v pokutovém území Paredes k zemi Costlyho - ve výskoku se ho dotknul loktem - ale píšťalka sudího zůstala mlčet, třebaže se tento zákrok ekvádorského zadáka dal posoudit coby nedovolený zákrok, tedy se dala nařídit penalta.

První příležitost, jež volala po gólu, se zrodila po dvaceti odehraných minutách. Milimetrový pas našel za obranou Hondurase Ennera Valenciu, ten si jej dokázal zpracovat, ale v koncovce už tak úspěšný nebyl. Středoameričané hrozili sporadičtěji, ale o to nebezpečněji. Ke kýžené gólové trefě jim však dopomohla hrubá chyba Guaguy, který prohrál hlavičkový souboj a dovolil tak Costlymu, aby se řítil sám na branku a pohotově poslal míč do sítě.

Tento zásah byl honduraským prvním gólem na MS po 32 letech (od remízy 1:1 se Severním Irskem z 21. června 1982), jenže radost z něj vydržela svěřencům Luise Suáreze pouhé tři minuty. To se Paredese nebojácně prodral na hranici honduraského velkého vápna, vystřelil tam a jeho sražený pokus se následně šťastně dostal k aktivnímu Enneru Valenciovi, jenž číhal u protější tyče a nebylo již pro něho problémem balón doklepnout za čáru a srovnat zápasové skóre na 1:1.

Smírný stav vydržel do konce poločasu i přes Bernárdezovu ránu z trestného kopu, s níž měl ekvádorský brankář co dělat, aby ji vytlačil mimo tyče. V samotném závěru prvního dějství sice gól padnul, ale jelikož jej Bengtson dosáhnul rukou a k tomu z ofsajdového postavení, nemohla být řeč o jeho uznání. Hlavní aktér situace navíc obdržel za svůj přečin rukou napomenutí v podobě žluté karty.

Také druhý poločas přinesl celkem zajímavou podívanou. Oba celky předváděly docela bezstarostný fotbal, v němž nechyběly dramatické momenty, ale také nepřesnosti a rozhárané pasáže. Po hodině hry se řítil Caicedo na honduraskou branku, až se ocitl v pokutovém území, kde do jeho kotníku "brnknul" Figueroa. Nicméně ani v tomto případě se pokutový kop nekonal.

Zápasovým skórem pohnul v 65. minutě - kdo jiný než - Enner Valencia, kterého si našel centr Ayovího. Ekvádorský kanonýr hlavičkou zamířil přesně a mohl se radovat již ze své třetí branky na tomto šampionátu, čímž se dostal do společnosti též třígólových Benzemy, Van Persieho, Robbena a Müllera.

Po této vedoucí brance tempo hry dost upadlo, Ekvádor se ve zbytku utkání již soustředil takřka výhradně na obranu. Hondurasu nešla upřít snaha udělat ještě něco s výsledkem, avšak byla v podstatě bezzubého charakteru.

"Když jsem byl malý kluk, snil jsem o tom, že budu dávat góly na mistrovství světa. Díky mým spoluhráčům a trenérovi se to stalo realitou," radoval se Valencia. "Nepřemýšlím o tom, jestli se stanu nejlepším střelcem turnaje. Nejdůležitější je postoupit. Pokud se to povede i s mými góly, bude to o to lepší," dodal.

Výsledek 2:1 znamená pro postavení Ekvádoru ve skupině E to, že získá-li v posledním kole proti Francii větší anebo stejný počet bodů jako Švýcaři v souběžném klání s Hondurasem, půjde zásluhou lepšího skóre do osmifinále. Francie tam už je "jednou nohou", připravit ji o play-off může jen její debakl s Ekvádorem při současném velmi výrazném vítězství reprezentantů helvétského kříže.